MWIHSTTTTS 0.1: Welcome to the Rileys

MWIHSTTTTS... vyčerpávající.

Co to vlastně znamená?

Movies which I have seen thanks to The Twilight Saga.

Více informací naleznete zde.

"I'm nobody's little girl. It's too late for that shit."

Welcome to the Rileys, nebo v českém překladu "Svět podle Mallory", je film, který byl natočen v roce 2010. Příběh se točí kolem osudu tří lidí. Dougha, kterého ztvárnil nedávno zesnulý herec James Gandolfini, Lois, kterou si zahrála herečka Melissa Leo, výherkyně Oscara za roli ve filmu The Fighter, a Mallory, v jejíž roli se představila má (a doufám i vaše) milovaná, tehdy 18-letá herečka, Kristen Stewart. Welcome to the Rileys je taky zároveň první film, který jsem si vybrala pro recenzi do rubriky MWIHSTTTTS, tedy patří do kategorie filmů, které jsem viděla díky tomu, že jsem jednoho dne šla s kamarádkama do kina na něco, o čem jsem věděla totální kulový, a zamilovala se do toho. Díky Stmívání.

Tenhle film se drží v žebříčku mých nejoblíbenějších filmů už poměrně dlouho. A myslím, že tam ještě nějaký ten pátek pobude. Je to film, který pro mě znamená skutečně hodně. Je to totiž jedno z prvních nezávislých dramat, jaké jsem měla to štěstí vidět. A to právě díky Twilight Sáze a díky tomu, že jsem si zamilovala Kristen Stewart. Tento článek není jen recenzí, je plná mých subjektivních pocitů a dojmů a jak to tak bývá, je také plná spoilerů, takže kdo tento film neviděl a nechce vědět detaily, ať nečte dál. Ačkoliv myslím, že jich zase tolik neprozradím.

---

Děj se odehrává předevsím v městě New Orleans v Lousianě. Vše začíná tím, že se seznamujeme s hlavním hrdinou. Jeho jméno je Dough Riley a žije se svou ženou Lois na typickém americkém předměstí, na předměstí Indianapolis. Jsou svoji už téměř třicet let, přesto ani jeden z nich není šťastný. Před lety totiž ztratili dceru, Emily. Zahynula při autonehodě. Lois tuto událost nebyla schopna překonat a od její smrti je zavřena ve svém domě, ze kterého nikdy nevychází. Je poměrně logické, že v takovéto situaci není šťastný ani Dough. Když odjede na konferenci do New Orleans, po té, co zjistí, že jeho milenka Vivien zemřela na infarkt, jeho život nabere nový směr. Zezačátku si můžete myslet, že se Dough se smrtí své dcery již vyrovnal, ale jak minuty ubíhají, začne vám být jasné, že tomu tak rozhodně není.

V jednom striptýzovém klubu narazí na Mallory, která tam pracuje jako striptérka, tanečnice... a okolnosti ji občas donutí i k prostituci. Dough ovšem do klubu nepřišel kvůli službám striptérek. Po té, co z něj odejde, narazí na Mallory náhodou v nedaleké kavárně. A tam se dají do řeči. Dough si nemůže pomoct, nedokáže Mallory jen tak pustit z hlavy. Hlavně kvůli tomu, že se podobá jeho zesnulé dceři. Rozhodne se v New Orleans nějaký čas zůstat. Dohodne se s Mallory, že může přebývat v jeho domě. Od chvíle jejich prvního setkání tak můžeme vidět vývoj jejich vztahu. Dough jí chce za každou cenu pomoct, v domnění, že může změnit její život.

Důvod, proč mám tenhle film tak ráda, je to, že je to nezávislé drama, žádný velký blockbuster... neshráblo to miliony a ani to miliony nestálo. Přesto je to nádherný snímek o různých aspektech lidského života. O setkání lidí, kteří jsou tak jiní, jak jen můžou být, a přesto mají něco společného. Jejich život nabral špatný směr. A jejich setkání jim může ukázat cestu, kterou by se mohli vydat, aby se vyhrabali ze svrabu, ve kterém jsou. Jestli se tak stane nebo ne, to už nechám na vás, ať zjistíte. Co vám rozhodně můžu slíbit je, že tenhle film ve vás dokáže něco zanechat. Není to žádný bezduchý film typu Prci, prci, prcičky, u kterého se sice možná zasmějete (to u WttR příliš nečekejte), ale nezanechá ve vás žádnou hlubší myšlenku... nedonutí vás přemýšlet o tom, co jste právě viděli. Co mám ráda na těhle typech filmů je, že jsou to příběhy skutečného života. Jistě, málokdy by se něco takového doopravdy stalo, ale ty příběhy... jsou opravdové. Na světě najdete 16 letou holku, která nemá rodinu a okolnosti jejího života ji donutili se prodávat. Stejně tak ve světě jistě najdete i rodiče, kteří přišli o své jediné dítě, což je dozajista poznamenalo do konce života. Tenhle film je o tom, že jednou musí přijít něco, co vás nasměruje jinam... co vás donutí zaměřit se na přítomnost nebo na to, co bude a ne na to, co bylo. V tomhle se mi hodně líbí i vývoj postavy Lois, která ve chvíli, kdy hrozí, že nejen, že přišla o dceru, ale přichází i o svého muže, dokáže po tolika letech opustit ten zpropadený dům a vydat se do New Orleans.

"I'm tired of your language. Especially the word fuck and all its various permutations."

Co vás v tomto filmu může šokovat, je právě role, kterou ztvárnila Kristen. Alison, alias Mallory totiž není Belle, kterou ve spojitosti s Kristen zná většina lidí, podobná vůbec ničím, kromě toho, že ji hraje stejná herečka. Kdo je zvyklý na Kristen ve zmiňované roli relativně uťápnuté nepříliš výrazné dívky z Forks... může prodělat menší šok, když si pustí tento film. A to nejen kvůli tomu, že slovo "FUCK" ve všech možných variantách z úst Kristen zazní hádám nejmíň 50x. Mallory je drzá, svérázná, nesnáší, když jí někdo říká, co má dělat, nemá problém s tím někoho poslad někam... je hodně emocionální a hlavně nešťastná. A Kristen je v téhle roli naprosto úchvatná. Když se ten film natáčel, měla jsem ji spojenou s Bellou a vůbec jsem si ji v roli utečence a striptérky nedokázala představit. Ale jakmile jsem ten film viděla, věděla jsem, že líp opravdu vybrat nemohli. Ta role byla na Kristen jako ušitá. Po shlédnutí tohohle filmu už nikdo nemůže tvrdit, že Kristen neumí hrát. A kdo by to náhodou tvrdil, to je prostě idiot a hater, který nehodlá za žádných okolností uznat, že to tak není. V tomhle filmu Kristen věřím každé slovo, každý pohyb, každý výraz tváře. Nemůžu tenhle film jinak, než doporučit všem, kdo jste ho neviděli. A pokud jste ho viděli, koukněte znova :D protože to rozhodně stojí za to :)

Ten film je depresivní, většinu času i tmavý a smíchu si moc neužijete.

I přesto, že tohle mnoho lidí může odradit... byla bych ráda, kdyby se to nestalo, protože tenhle film skutečně za shlédnutí stojí. Je to jeden z těch filmů, které mi dokázaly zlomit srdce. A věřte, že takových zase tolik není.

Hodnocení: 10/10

Věděli jste, že...:

- režisér filmu Jake Scott chtěl Kristen do role Mallory po té, co ji viděl ve snímku Útěk do divočiny?

- se Kristen skutečně učila tančit u tyče za asistence profesionální tanečnice?

- Kristen schválně před natáčením málo spala, hodně kouřila a jedla mastná jídla, aby byl její vzhled Mallory uvěřitelnější? Režisér filmu ji chválil za to, jak moc se do své role ponořila a že byla schopna se kvůli ní vystavit takovéto fyzické i psychické zátěži.

- některé z modřin, které můžeme vidět na Kristeniné kůži nebyly namaskované, ale pravé, právě kvůli tréninkům tance?

- tak tvrdě makala kvůli tančení u tyče a přitom to ve filmu není prakticky vidět?

- si při natáčení snímku zranila kotník, se kterým měla následně problémy i při natáčení pokračování Twilight ságy?

- údajně majitel striptýzového baru nabídl Kristen práci po té, co ji viděl tancovat u tyče při přípravách na natáčení, protože nevěděl, že je to herečka?

- klub Dixie Divas skutečně existuje a nachází se v New Orleans?

- Kristen poprvé četla scénář, když jí bylo 16 let, oficiálně obsazena byla, když jí bylo 17, ale natáčení kvůli jejímu věku nezačalo dřív, než dovršila 18 let?

- se Melissa Leo upsala tomuto filmu jen 2 týdny před začátkem natáčení v New Orleans?

- režisér filmu prozradil, že James a Kristen při svých rozhovorech často hodně improvizovali? Především Kristen, což často až frustrovalo autory scénáře. Nikdy si nemohli být jistí tím, co Kristen řekne.

- autor scénáře Ken Hixon napsal i alternativní konec, ve kterém Mallory žije s Doughem a Lois v New Orleans, ale režisér filmu ho nevyužil, protože měl dojem, že to nesedí k charakteru postav, které nám film představuje.

* * * * * * *

Líbil se vám tento článek? Doufám, že ano :) a doufám, že se vám líbil natolik, že budete chtít další.

Kdo to zkopíruje, toho zabiju.

Pac a pusu :D

- Angie.

A jako další v pořadí bude...:

- coming soon -