pondělí 16. září 2013

I don't know any songs. Not anymore.

Občas si říkám, proč jsem se nenarodila někde jinde.
Občas si říkám, proč jsem se nenarodila jako někdo jiný.
Občas si říkám, proč jsem taková jaká jsem.
Občas si říkám, jaká bych byla, kdybych byla někým jiným.
Občas mám fakt dny, kdy jen ležím a nechci nic dělat.
Občas nevím, proč dělám věci, které se ode mě očekávají.
Občas mám dny, které probrečím a přitom ani nemám pořádný důvod.
Občas mám dny, kdy si říkám, proč se toho tolik stalo.
Občas se ptám, jak moc jsem se změnila a jestli to lidi vidí.
Občas se ptám, proč je ve světě tolik smrti a bolesti.
Občas nechápu, proč mají pořád všichni potřebu válčit. Získávat moc.
Občas mě mučí, že s tím nemůžu nic udělat.
Občas se mi chce utéct, někam hodně daleko, zmizet od všeho a od všech.
Občas se ptám, jestli mám vůbec svobodnou vůli nebo je předem dané, jaký bude můj život.

Občas mám depku, i když k ní nemám důvod.
Dneska mám depku. A mám k ní důvod. I když ne tak úplně.
Když jsem se o tom doslechla, málem jsem se složila. Jenomže jsem byla ve Španělsku a nechtěla jsem našim kazit dovolenou... takže jsem to v sobě zamkla, stejně jako to dělám většinou. Když jsem přijela domů a ten článek četla... pořádně jsem ani nic necítila. Jen prázdno. Ani jsem nebrečela. Byla jsem znechucená... vděčná, že vyřkli tenhle rozsudek, ale jinak nic. Jakobych už ani nic cítit nemohla. Protože jsem nechtěla. Protože vím, že když jednou začnu, tak se zhroutím. Jsem otupělá. Možná je to tím, že už je to přes půl roku, co se to stalo. Možná je to zkrátka tím, že mě to tolik změnilo Možná je to tím, že jsem se prostě uzavřela. Bojím se, že když to v sobě budu dusit, tak to ze sebe jednou vychrlím a nezvládnu to. Ale stejně nebrečím... jenže se ani pořádně nesměju. Pořád není dne, kdy bych na to nepomyslela. Možná, že už přišlo smíření... ale mám dojem, že kdyby to bylo smíření, necítím se tak, jak se cítím teď...
Nepsala jsem vám o tom, protože... já ani nevím proč. Nechtěla jsem vás tím otravovat.
Ale já nevím... dneska to na mě nějak padlo. Ten pocit, že se z toho potřebuju vypsat.
Nevím, nechápu sama sebe, to, co cítím nebo necítím, nechápu to.
Jediné, co vím, že na tohle se zapomenout nedá.
Mám pocit, že obličej toho, kdo to udělal, si budu pamatovat už napořád.
Omlouvám se, ani to snad nečtěte, jen jsem se potřebovala vypsat, dost možná to i smažu.
Každopádně dneska vážně nemám náladu na blog, omlouvám se.
...
-Angie.

4 komentáře:

  1. Já jsem poslední dny vůbec nesledovala, co se děje, takže jsem se o tom dozvěděla až teď. Je to prostě příšerný a naprosto nepochopitelný...

    OdpovědětVymazat
  2. Nejdřív chci poděkovat za to, že jsi zahlasovala a pak také za pochvalu =) Jsem ráda že se ti ten nápad líbí, doufám, že se to chytne a nebude hlasovat jen pár lidí =) Co se týče Dany a Sansy, vím je to kruté =D Taky bych se mezi nima nemohla rozhodnout =D Když jsem dělala to rozřazení a vyšlo mi toto, měla jsem tendenci jim vylosovat někoho jiného =D Ale neudělala jsem to, zařekla jsem se, že to nechám na náhodě =D

    OdpovědětVymazat
  3. Jsem vážně ráda, že se ti to líbí =) Jó, já se původně do blogu o GoT taky nehnala, nejdřív jsem si založila blog pouze o Kitovi, ale tak nějak jsem se furt zajímala o další herce i seriál samotný, až jsem se jednoho dne rozhodla, že to risknu a ten blog si založím =D Je teda fakt, že těch herců a postav je to hrozně moc, ale mám tam spoluadminku, která má na starost pár herců takže mi tam vypomáhá =D Ale čekala jsem že to bude horší, zatím se to dá zvládnout. Jen uvidím až začne škola =DU Sansy a Dany, ačkoliv je mám ráda obě, tak budu hlasovat asi spíš pro Sansu =) Vím, že Dany je nejoblíbenější postava většiny lidí tak asi pomůžu Sanse =)

    OdpovědětVymazat
  4. vypsat se z toho je nejlepsi nebo to nekomu rict. je to pak uleva. nechapu, jak nekdo muze nekoho zabit nechapu to celkove. je to divnej svet

    OdpovědětVymazat