Hello guuuuuys! I am BACK! Are you happy? I am actually, really, really... It's great to be home again, I missed that. I actually didn't want to go home yesterday, but now I am glad I'm here. It was sad to leave London and all the people there, but... I missed my family and friends, I missed you and my blog... I missed my dog...
Éééééé... co mi ale nechybělo je fakt, že ať řeknu cokoliv, tak mi všichni rozumí :D Mám hrozný návaly. Přemýšlím v angličtině. Fakt jo, je to skoro až šílený. Včera, když jsem přijela asi o půlnoci domů, jsme si ještě povídali s mamkou a s bráchou a já jsem se pořádně nedokázala vyjadřovat, jak jsem byla zblblá z tý angličtiny. Protože jasně, jela jsem tam s kamarádkou, která je češka a bydlela jsem s ní v rodině, ale stejně člověk dost často musel mluvit jenom anglicky a slyšíte kolem sebe tu angličtinu prakticky nonstop, takže vás to pak už nutí přemejšlet anglicky. Jednou jsme jely pozdě na večeři a já místo: Přijdeme pozdě! vykřikla: "Budeme pozdě!" Jakože... We will be late! No prostě jsem magor :D Asi se po mě teď chce, abych vám napsala, jaký to bylo v Londýně. No nebojte se, dostanete ode mě takovej román, že to ani nikdo nebude číst, to si nemyslete :D :D Kde jen začít... no... asi bych mohla začít příjezdem. Ale nebojte se, nebudu to rozepisovat po dnech, to bych tu taky mohla bejt do Vánoc a já ten článek chci stihnout napsat dneska :D
Ale začala bych asi tím, jak jsme letěli.
British Airways na Heathrow.
Jasný, super... no ne pro mě :D
Já nesnáším létání, hrozně se bojím létat, fakt příšerně moc, přestože s rodičema jsme na dovolený lítali docela často. Takže když začaly turbulence a rozsvítilo se, že si máme zapnout pásy (ne, že by mě napadlo si ho někdy rozepnout), tak jsem se skoro začala modlit, aby to proboha nespadlo :D Já vím, jsem magor. Ale to, co předvedl pilot, rozhodně nebylo hladké přistání, taková rána, já měla pocit, že musí nutně urvat podvozek :D Takže jako už v den, co jsme přijeli, jsem měla hrůzu z odletu :D Zbytek románu v celém článku :D
Na letišti nás vyzvedla jedna z teamerek, Orshee. Ta byla moc milá, ani jsem nepoznala, že to není angličanka, nakonec vyšlo najevo, že je z Maďarska, ale mluvila vážně hodně dobře. No a pak jsme tam asi hodinu a půl čekali, než přiletělo další letadlo. A pak jsme málem umřeli, když nás rozváželi do rodin. Ten řidič, no to byla neřízená střela, já fakt myslela, že nás zabije a ještě k tomu jsme jeli na opačný straně silnice, no příšerný :D
Abych to ale nějak zkrátila, protože jsem schopná se příšerně vykecávat...
Dojeli jsme k naší rodině, byli původem z Polska a byli hrozně milí, byli vážně úžasní, vážně skvělí, budou mi hrozně moc chybět a jsem jim strašně vděčná za krásné dva týdny v jejich domě a v jejich rodině, protože jsou to vážně skvělí lidé. Oba dva:) Host dad byl vtipálek a host mom takovej ten starostlivej maminkovskej typ :) no a host dceru :D jsme viděly za celý dva tejdny asi 2x, takže to úplně nevim, ale hádám byla taky celkem fajn :D Měli dvě kočky, ale teda hlavně ten kocour mě dost nesnášel, páč jsem ho furt vyhazovala z našeho pokoje :D Nekecám, jeden den si prostě otevřel dveře a skočil ke mně do postele :D Ještě na mě prskal :D
Jooo, ten mě fakt nesnášel :D
Tak, ale popojedem :D Bydlelo nás u téhle rodiny celkem 5 studentů. Všechno holky. No ta jedna odjížděla už po týdnu, protože už tam týden byla. Takže pak jsme byly čtyři. Ty tři, když nás ještě bylo pět, byly němky. A furt spolu mluvily německy, to docela lezlo na nervy, to i potom ty dvě, tak jsme jim to pak začaly oplácet, ale tak.. já to trochu i chápu, ale štvalo mě to, protože to byly takový primadony a i když ta jedna furt řikala, jak je honest a že vždycky řekne, co si myslí, tak na nás koukala jak na nějaký exempláře z muzea... :D No to je fuk. Každopádně jak probíhala ta škola. No už jsem vám o tom myslím říkala v tom kratším článku, že jsme vlastně vždycky ráno měli nějakou akci a pak odpoledne od tří jsme měli tu školu. Milovala jsem tu naší třídu, kterou jsem měla první týden, bohužel další týden všechny ty, kteří už tam měli být jen týden, přeředili do jiné třídy, což stálo vážně za prd. Jako bylo to fajn, to jo, a poslední den jsme se koukali na film s učitelem, kterýho měla první tejden kámoška a kterej byl docela pěknej a byla s nim sranda, takže jsem se prakticky celou hodinu chlámala, protože i ten film byl vtipnej, ale tak stejně mi to přišlo takový na nic, protože většina z těch lidí z mojí předchozí třídy nebyla v programu, takže jsem je potkávala jen v tý třídě... takže jsem se aspoň se dvěma z nich rozloučila no, ale bylo to takový jakože.. no tak já odjíždím. Jo jo, já zítra taky jedu, no tak šťastnou cestu. Jo jo, tobě taky... a ty teď něco máš? Jo no, bohužel, máme nějakou akci s tim programem. Aha aha, škoda, no tak se měj, rád jsem tě poznal. Takový divný, kdybych tam byla o ten týden dýl, tak bych třeba aspoň měla nějakej kontakt, takhle jsme prostě byli akorát lidi, kteří se na týden potkali a už se nikdy neuvidí.
Ale tak co...
Za ty dva týdny jsme byli na spoustě míst.
Hned první den jsme měli uvítací řeč a tak a pak jsme měli asi 5 hodin času, takže jsme hned jely na Oxford Street :D No... taky jsem si hned první nebo druhej den koupila dvě knížky :D možná, že to bylo až ten druhej, nevím. Mohly jsme si odškrtnout hned několik věcí ze seznamu:
1. neztratit se v metru.
Skoro bych tenhle článek mohla zařadit do článků na téma týdne, protože zážitků z Londýnskýho MHD mám až až. K těm se možná dostanu a možná taky ne, ale samotný název článku s tou městskou hromadnou souvisí :D
2. Nakoupit si nějaké pěkné věci :D
Koupila jsem si dvě knížky. Byla tam akce, že když si koupím jednu, druhou mám za libru, takže mě vyšly dvě knížky za 140 Kč, což je docela dooost dobrý :D když si vezmu, kolik stojej knihy u nás :D Koupila jsem si první dva díly Infernal Devices. Hrozně mě štve, že jsem si nekoupila i ten poslední, ale furt jsem si říkala, že je trochu dražší a že když mi zbydou peníze... a na letišti už ho neměli :/ No tak si ho holt když tak objednám. Co se dá dělat :D
Pak jsem ještě koupila spoustu dalších věcí, ale o tom později :D I když ne vlastně tohle bylo hned první den, koupila jsem malou repliku Tardis a Daleka... kdo nezná, dozví se později. Jo a taky: Shame on you!!!!! Kdo zná, tak: Bless you! :D Jestli se k tomu vůbec někdy v životě dostanu :D Ten první týden jsme toho stihli hodně.
Splnila jsem si další věc na seznamu.
3. Ochutnat sushi.
Dobře, tohle jsem splnila už týden před tím, než jsme jeli, ale to jsou detaily :D Tohle bylo podruhý a ani na podruhý jsem se nepoblila :D Dokonce ani napotřetí asi o týden později, to bylo taky fajn :) Pak jsme si ještě koupily koktejl a já si dala mraženej jogurt a ani potom jsem se nepoblila :D Což se teda docela divim:D
4. Říct jednou někomu falešný jméno.
Jo, tohle je taková zvláštní věc na seznamu :D Ale měla jsem období, kdy se mi vůbec nelíbilo moje jméno. A vždycky jsem se chtěla jmenovat jinak. A tak jsem si řekla, že bych mohla ze srandy někomu říct falešný jméno. Ten den jsme jely metrem a oslovil nás tam nějakej týpek, byl takovej trochu divnej, myslim, že trochu labilní :D no to je povzbudivý, ale ne, byl milej, dokonce i uměl něco česky :D Jmenoval se Sam... no nenapadlo mě mu říct falešný jméno:D Ale ještě ten den jsme šly do Starbucks a já si dala mimochodem perfektní věc, kterou když vypijete, přiberete 5 kilo :D Triple Caramel... a prostě: What's your name? A já úplně automaticky, vůbec jsem nad tím nepřemýšlela: Klára. Né, že by to šlo přečíst, ale mám důkaz:
Ale s tím Starbucksem to taky byla prča... šly jsme pak ještě jednou, řikám mu, že jsem Anna se dvěma na a hádejte, co napsal na kelímek? Hana... s jednim n... blbec :D No tak nevadíííí... i na to mám důkaz, ale ten má kámoška, stejně jako většinu fotek, na kterejch jsem já, takže to možná dodám časem :D Stejně jako i další fotky, který už se mi nechtělo upravovat, zmenčovat a hlavně třídit... :D Vtipná historka. Hned v pondělí jsme dostali dvě Pepsi v KFC zdarma :D Protože jsme se šly najíst v domnění, že se za ty dva tejdny u rodiny moc nenajíme (ale překvapivě vařili fakt dobře:))... no a já měla takovou tu velkou pepsi, tu největší úplně. A já jsem jí vylila :D Prostě jsem jelito, tak jsem letěla zpátky dolů, že jsem vylila kolu a že je tam obří louže a ta ženská místo toho, aby zavolala někoho, kdo by to vytřel, tak mi dala novou kolu zdarma.. tak jsem jí teda poděkovala a šla jsem hledat někoho jinýho :D Odnesla jsem si teda svou novou pepsi, kterou už jsem nevylila :D a šla jsem za ženskou nahoře, že jsem vylila kolu a že je tam obří louže :D Ona se mě zeptala, jestli v tom byl led... moc jsem nepochopila, proč se ptá... a tak jsem jí řekla, že nevím, že asi ne... a ona pak někam odešla, tak jsme teda začly jíst a říkaly si, že šla asi pro vercajk... a ona přinesla druhou Pepsi zdarma! No jako WTF?! :D
A když jsme byli jednou v tom Starbucks, jak mě nazvali Hanou, tak jsme se tam teda hrozně řehnily, protože i kámošce zkomolil jméno a takovej krásnej brit se na nás smál a usmíval :) no tak tam s náma byla ještě jedna holčina z tý školy, kterou jsme tam poznali, taky češka :) no a ona chtěla tomu chlápkovi zaplatit a on jí ignoroval a už obsluhoval dalšího.. takže měla shake za 3,50 zadara :D :D :D Tak jo, teď právě zveřejňuju nedopsanej článek, protože ho chci zveřejnit ještě s dnešním datem... :D
Tak dál.
Byli jsme na London Eye. To jsem myslela, že se podělám strachy, ale nakonec to bylo v pohodě:) Krásnej výhled, jen já měla trochu nervy z tý vejšky no, vážně to nemám ráda. Fakt ne. Fronta šla docela rychle, ale bylo hrozitánský vedro, takže to nebylo zrovna příjemný, ale jako Oko stálo za to, bylo to fajn :) No pak jsme byli asi na triliardě dalších míst. V Brightonu, o tom jsem mluvila, nějaký fotky vám sem ještě dám :D V Brightonu se zrovna konal Gay pride, takže lidí hrozně moc, ale tak stejně to bylo fajn :) No v neděli jsme měli volnej den, tak to jsme byly všude možně. Na King's Cross, na Covent Garden, Camden Town, u Buckinghamskýho paláce jsme byly, na Piccadilly... prostě docela náročnej den. No a v metru jsme normálně potkaly motýla. Ještě v takovym vážně hlubokym, šly jsme skoro do středu země a najednou tam motýl :D Si ho tam všichni fotili, to není asi normální ani v Londýně... asi tak, jako když někoho 20 minut po tom, co jste odešli ze shopu, někdo někoho v tom shopu ubodá... a asi tak, jako že vám kolem okna proletí papoušek...
Na King's Cross je předraženej Pottershop :D a taky je tam teda vozejk na zavazadla napůl ve zdi a napůl čouhá... :D Tak u toho mám fotku, kterou sem časem taky přidám, ale teď to chci hlavně dopsat :D
Camden Markets... to je fakt super místo ten Camden Park, tam to bylo skvělý... takový hodně netradiční, člověk by neřekl, že je to Londýn a v deset večer by se tam asi podělal strachy, ale jinak fakt super čtvrť :D Teda kámošce se na první pohled moc nelíbila, ale já jsem byla nadšená :)
Další den jsme měli volno až do tří, kdy začínala škola, tak jsme jely do Východní šunky... West Ham :D teda na stanici Upton Park, což je na zelený District line. Trvá to hodinu tam a hodinu zpátky. Větu: "Please, mind the gap between the train and the platform." jsme za tu cestu slyšely asi 43x :D No dobře, to ne, občas hlásili jenom Mind the gap. Ale už i britové si z toho prostě dělaj srandu :D Maj s tim trička, přívěšky, hrnky Keep calm & mind the gap :D a tak no. V autobusu bylo Mind your head, což mi nezabránilo v tom, abych sletěla ze schodů a napálila to hlavou do zdi :D Ale dobrý, nic jsem si nezlomila :D
No do tý šunky jsme jely, protože jsem nutně musela do shopu a muzea Doctora Who. Hodně lidí nechápe, ale já ten seriál zbožňuju. A ty tři libry do muzea šly na charitu :) a teda pak jsem tam ještě nakoupila věci za dalších 40 liber, ale to už jsou detaily :D u nás doma jsou z toho všichni nadšení :D Takže asi tak, udělám zejtra hromadné foto všech dárků, ale dneska jsem na to neměla náladu :D
Tohle je další věc, o které bych vám chtěla něco říct :D Každý pátek byla rozlučková party :D Pizza Party.
To obnášelo to, že přivezli asi 65 krabis s pizzou a pak se strhla bitva o to, kdo získá kterou. By the way, ty fotky dělala kámoška a mám je z jejího
instagramu. Každopádně já jsem pokaždý získala salámovou, kterou miluju, tak to bylo super :D Ale jako jedna pizza na člověka, já byla tak přežraná :D Tak to bylo teda taky super:) Co bylo ještě super byl čtvrtek. Protože jsme šli do Madame Tussauds, k mojí jmenovkyni do muzea :D a pak jsme šli večer na muzikál, na Dirty Dancing, tedy Hříšný tanec. Obojí bylo naprosto dokonalý :) mám fotky se spoustou lidí z vosku, zatím je nemám u sebe, má je kámoška, jen tuhle jsem nutně potřebovala :D a pak ještě jednu, ale tak o tu si řeknu zítra :D Každopádně jako živej :D
Víc fotek ještě přibude. Mám jich spoustu a to musíte vidět :D Každopádně to se mi hrozně líbilo i přes hroznou hromadu lidí, co tam byla :D no a večer jsme šli na ten muzikál a to bylo tak překrásný... sice to stálo 27 liber, ale stálo to za ty peníze, bylo to vážně nádherný... hrozně se mi to líbilo. Já hlavně nikdy neviděla ten film celej, akorát ty slavný pasáže a konec a začátek, takže pro mě to bylo fakt super :) Jo jinak ta osoba vedle Rafy jsem já :D Těší mě :D Nooo... a co se týče toho muzikálu, kdo chce vidět víc, může se kouknout na sestřih. Mám normálně solidní crush na toho, co hrál Johnnyho :D
A kdyby jste si náhodou mysleli, že jsem během těch dvou týdnů v Londýně na Kristen a na tenhle blog ani nepomyslela, tak to se velice, ale velice mýlíte :D V pátek, poslední den před dnem odjezdu, jsme byli v nákupním centru Harrods. Což je neskutečně předraženej obchoďák plnej značkovejch hadrů, kabelek, brýlí, bot, čokolády, masa, spodního prádla... a tak. Měli tam Gucci, Pradu... sluneční brejle za 160 liber... a vanu Swarovski za 200 tisíc liber. Což znamená že přibližně za 6 milionů Kč :D Na kterou jsem si jen tak mimochodem šáhla, ale hádám, že vystavenou tam měli jen a pouze repliku. Každopádně jsme se dostali do oddělení bot, voňavek a šatů... Začalo to u voňavek :D Nejdřív jsem se tam navoněla takovou krásnou vůní, která stála asi 200 liber, takže jsem nádherně voněla a ak jdu a koukám, kuuuurnik šopa, to je Balenciaga... a co víc, to je Florabotanica! Voňavka, pro kterou dělala kampaň právě naše drahá Kristen. Tak jsem tam tak u toho stála a řikam si, mám to vyfotit, nebo to nemám vyfotit :D a přiskočil tam ke mně mladý hezký prodavač, že prej ať si jí vyzkouším :D a pak mě tim postříkal všude možně, takže jsem pak smrděla na sto honů :D Ještě s tou předchozí vůní :D No.. a pak jsem mu utekla, ale zase jsem se vrátila, on zrovna oblboval někoho jinýho, tak jsem to rychle vyfotila a zdrhla :D Byl pro mě vážně zážitek skutečně cítit, jak tahle vůně voní... musím upřímně říct, že mně se to moc nelíbilo. Je to taková hodně intenzivní, květinová vůně, ale já mám radši takové ty sladší, tohle bylo na mě až příliš silné a myslím, že se to ro mě nehodilo. Takže zážitek sice pěknej, ale vůně nic moc :D No před tím, než jsem na poslední chvíli letěla fotit voňavku, jsem narazila na pár dalších věcí... :D Které jsem nahrála na imagebam, páč jsem neměla náladu už všechno upravovat v PS :D
Ano, měla jsem tu nehoráznou čest sáhnout si na předražené šaty od Zuhaira Murada, ale byly překrásné :D Hlavně ty krémové krátké uprostřed, ty byly úchvatné :) Naprosto perfektní, ale bohužel všichni blbě koukali, i když jsem si to fotila z dálky, takže bohužel. Jistě všichni víte, že Kristen ráda nosí botky od Jimmyho Choo... tak ten tam byl taky, jak vidíte :D Některé botky byly moc pěkné, no některé naopak zase docela doooost divné :D No a na třetí fotce máte opět Balenciagu, ale tentokrát ne voňavku (a ani oblečení, i když jsem hledala:/) ale opět botičky, to je moje :) ale tyhle teda moc moje nebyly, vzhledem k té ceně :D Ale tak na pohled je to pěkné :D
A to byl pátek, večer zase pizza party... a pak to bylo takový smutný, jak jsme se museli loučit s lidma a připustit si, že odjíždíme.. :/ a ještě ve středu to byla sranda, to jsme měli sportovní večer a to byla fakt prča... a to že nejsem sportovní typ, jak vidíte na fotce s Nadalem :D Každopádně v sobotu jsme ještě jely kouknout na Tower Bridge a pak jsme měly mírné neshody ohledně toho, jestli máme dost času nebo nemáme :D ale to bych nerozebírala. Letadlo jsme stihly, ačkoliv se to neobešlo bez problémů... ale to tu rozebírat nebudu, řekněme jen, že dvěma češkám, co s náma měla odjet, to uletělo. Nebudu tu řešit proč, to se nehodí, to je soukromá věc, teda soukromá pro ně, takže tak, měli jsme trochu spoždění, ale bylo to nakonec v pohodě, to je hlavní :) Přijdela jsem domůasi v půl dvanáctý a asi do jedný jsem žvanila s bráchou a s mámou a vybalila všechny jejich dárečky a tak, takže jsem se moc nevyspala :D
A teď už půjdu, jinak mi z toho hrábne a zítra možná připíšu ještě nějaké detaily :D
-Angie.
P.S.: Celkově to musím shrnout tak, že to bylo vážně skvělý :)
Ahoj lidi, jak se máte? Já celkem super, jen zítra zase odjíždím... překvápko no :D Je to trochu nečekaná záležitost, tak nevím, jestli se mi povede vůbec nějaké články přednastavit :D Každopádně z čeho jsem dneska nadšená, kromě toho, že Kristen s Twilight vyhrály ty ocenění, je fakt, že už mi včera teda, což jsem si nevšimla :D návštěvnost překročila 9000! Což je naprosto úžasný a já vám za to všem hrozně moc děkuju :) Už se nemůžu dočkat, až bude 10 000, na to se těšte, to bude party hard... no dobře, možná ani ne :D Ale bude to skvělý, ale i tohle skvělý, naprosto úchvatný a miluju vás za to! :) 
Hello there. My name is Angie. Welcome to my site about Kristen Stewart. I am already 10 years online and still counting. Who am I? A movie and tv show maniac, Potterhead, travelling lover, blogger, writer, linguist, occasionally a human being and most importantly, probably one of the biggest Czech fans of Kristen Stewart.
