Camp X-Ray je fakt kurevsky skvělej film.

Okay. Mám zítra volný den. Teda... tak napůl. Ráno budu spát tak nejmíň do deseti. A pak možná odpoledne půjdu na chvíli do práce, jestli mi šéfka napíše, že tam je co dělat. A podom jdu na němčinu, ale jinak je to vlastně volný den, protože není škola. Takhle to myslím. A v pátek taky. A v pondělí. A v úterý :D Tralala :D Takové neoficiální podzimní prázdniny, why not? :D No říkala jsem si, že když už jsem napsala tu recenzi (výkec) o Sils Maria, že napíšu i výkec o Camp X-Ray. Nedokážu odhadnout, jak moc budu nebo nebudu spoilerovat, ale zkusím se krotit.

REMARKABLE MOVIE.

To sedí. Chcete vědět víc? Tak klikněte na celý článek.

Jestli nechcete a chcete si ten film vychutnat sami bez jakéhokoliv cizího názoru, tak se sem můžete vrátit a říct svůj názor, budu ráda. Protože potřebuju slyšet i jiný názor než můj :D

---

Camp X-Ray. Co o tom filmu říct? Je toho tolik co říct, ale bez toho, abych prozradila moc, je to těžké. Já bych se hlavně ráda vyzpovídala z toho konce, ale to bohužel nemůžu, abych vám to nekazila. Takže začnu obecně. Tenhle film se mi vážně líbil. Je to vážně kurevsky skvělej film, omlouvám se za ten výraz, ale naprosto to vystihuje moje pocity po shlédnutí tohohle filmu. Naprosto mě dostal, vážně mě dostal do kolen, jsem z něj nadšená. Tak dlouho a tak moc jsem se na něj těšila a nejsem zklamaná. Vůbec. Ani náhodou. Jen jsem na sebe trochu naštvaná, že jsem se fakt koukala na všechny ty klipy, protože jich pustili vážně hodně a i když ty scény pak byly třeba prodloužený, tak část už jsem znala nazpaměť, jak jsem je překládala (nebo se o to alespoň pokoušla). Příběh filmu je už všeobecně známý, ale já ho přeci jen ještě jednou připomenu. Mladá dívka, Amy Cole, se rozhodne utéct svému životu na malém městě tím, že vstoupí do armády. Chce dělat něco důležitého, něco, co ji převyšuje a má dojem, že tohle by mohlo její život nasměrovat nějakým lepším směrem, než kterým byl nasměrován doteď. Amy doufá, že bude poslána na misi do Iráku, místo toho je ale převelena jako stráž do Guantanamo Bay, do Camp X-Ray, kde je náplní její práce dohlížet na zajatce uvězněné po teroristických útocích 11. září. Jde tam s tím, že všichni tam jsou vinní a zaslouží si tam být a jsou to teroristé. Po té, co naváže přátelský vztah s jedním z vězňů, Alim, ale zjišťuje, že ne všechno je nutně takové, jak jí všichni říkali.

Fajn. To by bylo k ději. Popojedem. Kristen. Wow. Co se mi hrozně líbí na konceptu její postavy je to, že o ní vlastně nevíme ani prd :D Není tam žádný flashback nebo tak něco, jen krátký rozhovor s mámou přes skype a střípky, které se dozvídáme z rozhovorů, případně věci, které si můžeme domýšlet z jejího chování. A já mám hrozně ráda takovouhle volnost u filmu, tu volnost si domýšlet, co bylo, co jí vedlo k tomu, že vstoupila do armády, k tomu, že je taková, jaká je, a co bylo dál? Co s ní bylo potom, atd. atd., ale zároveň to i trochu nesnáším, protože mi nikdo nedá odpověď na to, co se dělo po tom, co film skončil. A je tam opět ten prostor k domýšlení. To, co si já domyslím, může být jakkoliv pozitivní, ale když se člověk skutečně zamyslí, narazí na ten kontrast mezi tím, co by byl rád, aby bylo po filmu a tím, co tak reálně asi mohlo být. Není to příběh podle skutečné události, končí závěrečnými titulkami, ale mysl nás nutí v něm pokračovat. A takovýhle pocit by měl film tohohle typu vyvolávat a ne vždy se to takovému filmu podaří. Ale teď už vyloženě ke Kristen. Lane Garrison furt dokola mlel o tom, jak byla Kristen fenomenální, až to skoro působilo, že má tak omezenou slovní zásobu, že nedokáže říct nic jiného :D Ale měl pravdu. Kristen byla vážně úžasná v tomhle filmu. Byla to pro ni atypická role, vůbec se nedivím, že z toho měla strach, když se rozhodla do toho jít, ale prostě... wow. Vyrazila mi dech, vážně. Její nejlepší herecký výkon prozatím. A to že ode mě se dostává jen pozitivní kritiky na její herecké výkony. Víte... prostě na ní koukáte v tom filmu a máte pocit... Jo... je to Amy Cole, je to ta postava. A věříte jí každou vteřinu. Její výkon byl skutečně velmi působivý a silný a rozhodně nezapomenutelný. Aspoň pro mě jako pro fanouška. Štve mě, že i po tomhle filmu bude stále v talk show představována jako hvězda z Twilight.

Popojedem. Peymana si nechám nakonec, protože s tím je spojený i další vývoj tohohle výkecu. Tak přejdu k Lanovi Garrisonovi (netušim, jak se to jeho křestní jméno skloňuje, don't judge me) a JJ Soríovi, což byly asi dvě nejvýraznější postavy hned po Kristen a Peymanovi. A potom teda ještě John Carroll Lynch, který hrál plukovníka Drummonda. Takže Lane. Ehm... Lane Garrison je mi extrémně nesympatickej jako osoba. Takže bylo z mýho pohledu poměrně pozitivní, že hrál ne úplně pozitivní postavu :D Řekněme si to narovinu, hrál pěkně namachrovaný hovado :D Při každý jeho scéně jsem doufala, že si od toho žvejkání žvejkačky prokousne ret nebo něco takovýho. Jak ho ale nemám ráda, tak se mu musí přiznat, že zahrál Randyho vážně hodně věrohodně a toho namachrovanýho vojáčka, co ví všechno nejlíp a dělá lidem naschvály, protože se mu zrovna chce, jsem mu věřila. JJ Soría a jeho postava, jejíž jméno neustále zapomínám, ale příjmení je Cruz... ten se mi tam líbil, ten naprosto seděl do charakteru jeho postavy a ničím neurážel, byl v pohodě... ta jeho postava pořád trochu v tý rovině, že jsou tam všichni teroristi a tak, ale v podstatě fajn postava, která seděla do příběhu a byla JJem dobře zahraná. RICO! :D Jsem machr! (Podváděla jsem...) Poslední je John Carroll Lynch, tak ten se zhostil své role také výborně a jeho postava se mi líbila svou upřímností. A John se na tuhle roli vážně hodil.

Peyman Moaadi, Ali a celkově film. Nejpodstatnější pasáž tohohle výkecu. Když se o tomhle filmu začalo mluvit, nějakou dobu nebylo jisté, kdo bude hrát Aliho. Tehdy byla vypuštěna nějaká videa z castingů a já se tehdy zamilovala do představy Aliho v podání někoho jiného, než je Peyman Moaadi. Tehdy jsem z toho jeho castingu dokonce udělala i animaci, je pořád v menu, ještě mě neomrzela :D Peyman ho ale totálně převálcoval. V žádném případě bych už teď nechtěla, aby hrál Aliho někdo jiný, než Peyman. Peyman se na tuhle roli neskutečně hodil. Neskutečně mu to sedlo, neskutečně jsem si ho zamilovala jako Aliho a byl prostě úžasný. Tohle je blog o Kristen Stewart, měla bych opěvovat její herecký výkon a tak nějak už jsem to i udělala, ale jako člověk, jako objektivní osoba, která si utváří vlastní názory, musím přiznat, že jsem se do jeho výkonu zamilovala víc než do výkonu Kristen. Oba jsou v tom filmu skvělí, hlavně dohromady, naprosto úžasní, ale Peyman mě prostě dostal, naprosto. Pojala bych to asi tak, že... o Kristen už dlouho vím, že je skvělá herečka a dalšími filmy mi to stále více a více dokazuje, ale Peymana jsem nikdy v žádném filmu neviděla. Neviděla jsem The Separation, i když všichni říkají, jak úžasný film to je. Takže to, jaký je Peyman herec jsem poznávala až díky tomuhle snímku. A nestačila jsem valit oči. Je fenomenální. Je v tomhle filmu vážně, vážně skvělý, zbožňuju ho tam, zbožňuju to, jak je napsaná postava Aliho a to, jak ji ztvárnil. Prostě... wow. Dokonalost. Nemám víc slov. Dobře, teď kecám, já mám vždycky víc slov, ale o Peymanovi už toho hádám padlo docela dost a já bych šla taky ráda někdy spát :D Dostávám se k důležitému bodu. Chemie mezi Peymanem a Kristen. Naprosto zásadní pro běh filmu, naprosto zásadní, protože tenhle film je ve svý postatě z velké části konverzačka o těhle dvou. Záběry na obličeje nebo spolu mluví přes dveře, Kris chodí dokola a vždycky se zastaví u jeho cely na trochu dýl. Bylo zásadní, aby to mezi těmahle dvěma šlapalo jako hodinky. A to se, dámy a pánové, samozřejmě stalo. Každý zvlášť je v tomhle filmu skvělí, ale dohromady jsou zkrátka uchvacující. Na těch dvou to stojí a padá. A v tomhle případě naštěstí jenom stojí.

Teď budu trochu parafrázovat Kristen. Ten film je o dvou lidech... o dvou naprosto odlišných lidech, kteří by snad už ani odlišnější být nemohli. A přesto se mezi nimi vyvine přátelství, které by nikdo nečekal a ve skutečnosti ani nemělo nikdy vzniknout, podle předpisů, přesto vzniklo. O tom, že je jedno, kdo jsme, kde jsme... ale že jde o to, že všichni jsme lidé. Je to film o lidskosti. A je to film o tom, že by se nic nemělo škatulkovat... to, že byl v Gitmu neznamená nutně, že musel být terorista. A taky, že neznamenalo, skutečně tam byli zajatci, kteří neměli s teroristy nic společného. Samozřejmě tam byli i ti, co s nimi měli společného hodně. Podstatné ale je, že člověk není z podstaty zlý, stejně jako není z podstaty jen dobrý. Že nic není jen černé a bílé. Vždycky je něco mezi tím. My vlastně ani o jednom nevíme, kým byli předtím, co dělali... dozvídáme se jen drobné střípky. Vidíme ale to, jak se chovají teď, to, kým jsou teď a to jak se projevují. A Cole nedokáže to, co mnozí jiní. Tedy ignorovat fakt, že ne všechno je takové, jak si myslela, a dívat se na zajatce jako na zvířata. A už vůbec ne na Aliho.

Mohla bych pokračovat dál a dál a dál, mám toho tolik co říct, ale už to ukončím.

Chce to nějaký závěr. Závěr filmu mě naprosto dorazil. A pokud se na něj budete dívat, jsem si jistá, že vás dostane taky. Nebudu vám o tom konci nic říkat, protože bych vám to zkazila. Snad jen, že jsem samozřejmě brečela jako malá :D Ale to já bulím u všeho :D a hned jsem letěla sem, abych vám sem napsala svou prvotní reakci, kterou si můžete přečíst o pár článků níže. Koukala jsem, jak ubíhají titulky a jen opakovala to ošklivé anglické slovo na F. :D Ale nemohla jsem si pomoct. Camp X-Ray. Hodně jsem od něj čekala. A to, co jsem od něj čekala, jsem i dostala. Rozhodně jeden z nejlepších filmů, jaké jsem kdy viděla. Nemyslím v poslední době, ale vůbec. A rozhodně se dostává na první místo v žebříčku filmů s Kristen. Nemůžu, než tenhle film doporučit a doufám, že se na něj podíváte a taky doufám, že z něj budete mít podobný zážitek, jako já. Protože já ho vážně miluju a mrzelo by mě, kdybych vám tu mazala med kolem pusy o tom, jak je úžasný a vám se potom nelíbil :D

Už končím, jen ještě hodnocení na závěr:

1 milion z 10

♥

- Angie.

P.S: Mám pocit, že jsem neřekla dost :D Možná to tu budu aktualizovat :D