sobota 15. března 2014

Berlin.

Berlín, Berlín, Berlín... co tak říct o Berlíně?
Vlastně nějak ani není moc co říkat. Berlín. Berlin. Berlino. Hlavní město Německa.
Známé především z doby po 2. světové válce, kdy byl rozdělen na východní a západní část, přičemž východní část patřila pod Rusy, tedy pod Sovětským svazem a západní byla naprosto oddělena od západní části Německa, no stejně k němu spadala. Je známý tím, že prakticky kolem celého Západního Berlína byla vystavěna Berlínská zeď, Západní Berlín postihla tzv. Berlínská blokáda, která prakticky odřízla Západní Berlín od zásobování. Jediným způsobem, jak dostat zásoby do Západního Berlína byla letadla, kterých mnoho v průběhu blokády i několik havarovalo. Během zásobování tímto leteckým mostem zemřelo 39 Britů, 31 Američanů a 6 Němců.
Bohatá poválečná historie města. Děsivá. Pád Berlínské zdi proběhl sice už velmi dávno, už to bude 25 let, ale i tak jsem měla trochu dojem, že v tom městě je to tak nějak cítit pořád. Co byl Východní a co byl Západní Berlín. Pamatuju si na jednu hrozně silnou fotografii z doby, kdy byla zeď a přechody uzavírány, kdy jeden z vojáků na poslední chvíli přeskočil z Východního Berlína do Západního.
To je on. Jmenoval se Conrad Schumann. Stal se docela slavným díky tomu, co udělal.
A teď si vemte, že prostě postavili 4 metrovou zeď, docela dost rychle... a vy bydlíte ve Východní části a v Západní vám zastavěli třeba půlku rodiny. Muselo to být opravdu strašné, vážně strašné. No i díky téhle historii jsem do Berlína hrozně moc chtěla... a přestože celkově se mi tam líbilo, tak jsem byla trochu otrávená. Ne z města jako takového... ale z toho, že jsem nestihla vidět spoustu míst, které stojí za to. Dokonce ani k památníku obětem holocaustu jsem se nakonec nedostala, přestože to bylo jedno z míst, kam jsem se chtěla podívat nejvíc.
U Berlínské zdi jsme ale byli. I když jen chvíli. Ale popořádku.


Vyjeli jsme v 7:30. Teda krátce po půl, protože jeden kluk přišel pozdě.
Mimochodem tam teda bylo 25 studentů, z toho jen 2 byli kluci, takže se měli dobře :D I když možná jim z tolika holek spíš hrabalo, těžko říct :D Bála jsem se, že tam zůstanu sama napospas, s nikým se nebudu bavit a tak... protože mě ta společenská interakce moc nejde... :D nezávazný konverzace a já nejsme moc kamarádi... respektive, jak kdy a jak s kým. S někým to jde samo a s někým to prostě nejde vůbec. Asi i podle nálady. Ale nakonec se mě ujala partička lidí a já jsem s nima pak chodila celý víkend, což bylo fajn a jsem za to vážně ráda :) No, do Berlína jsme přijeli asi kolem jedný odpoledne, pak jsme chvíli jezdili po Berlíně a stavovali jsme se i u Berlínské zdi. Která tedy není pravá, v té atmosféře, která byla při jejím ničení, ji zničili celou, ale po té, co byla zničena a Německo sjednoceno, tak si tak nějak uvědomili, že by to mohla být dobrá památka, tak část znovu postavili a nyní je pomalovaná od mnoha umělců z celého světa různými motivy. Měli jsme tam rozchod jen asi 15 minut, takže jsme stihli jen půlku, což mě štve, protože na tý druhý byly ty lepší obrázky :D Jmenoje se to tam East Side Gallery a je to fakt pěkný, no některý jsou takový dost depresivní, některý jsou vtipný a některý jsou... no... některý jsou takovýhle:

Tenhle polibek je asi nejznámější Brežněvova fotka :D a je to asi nejznámější obraz, který na té zdi je namalovaný. A i my u něj máme společnou fotku, kterou ale furt nikdo nezveřejnil, štvou mě ti lidi :D no nevadí. Každopádně doufám, že to napraví. A pak už jsme se jeli ubytovat do našeho hostelu, který byl kousek od Alexanderplatz, takže vlastně dost v centru. Nejdřív jsme tam asi hodinu jezdili furt dokola jak idioti, no nakonec se nám konečně podařilo se ubytovat :D
Bydleli jsme v pokojích po osmi, teda nevím, jak ostatní, ale my byli v pokoji pro osm lidí, ale bylo nás tam jenom sedm teda. Ale bylo to super, člověk si tak nějak utužil s těma lidma vztah, když nás tam bylo tolik. Aspoň s některejma. No... po té, co jsme se ubytovali a dostali přednášku o tom, jak nemáme pít ani brát drogy na pokojích (ha ha), tak jsme vyrazili na prohlídku budovy Říšského sněmu, která má takovou moderní kopuli, která je hroznou atrakcí... jako pěkný, ale nepřišlo mi to zas něco tak moc extra :D Zeshora je tedy velký výhled na celý Berlín, ale na co dívat moc nebylo, protože na jedné straně to sice bylo pěkné, na té, na kterou koukáte na fotce :D ale na tu druhou.... tam byla spousta jeřábů a takových nepěkných budov...

Abych to tak nějak celkově shrnula, jaký je Berlín... je to pěkné město, to ano, má svá pěkná zákoutí, ale my neměli úplně moc času na to ta zákoutí všechna prozkoumat... a ta část, kde jsme bydleli, moc pěkná není no. Je to takové, že na jedné straně ulice máte Berlínský dóm a na druhé straně takovou hnusnou socialistickou budovu... takže jako to mi připadalo trochu zvláštní, ale Berlín má skvělou atmosféru, hlavně navečer, když člověk ví kam jít.
V pátek večer jsme se teda ještě podívali k Braniborské bráně, která byla po cestě do Říšského sněmu a jehož fotku jsem dávala úplně nahoru. No potom už jsme měli takový hlad, že jsme zapadly do první rozumný restaurace, na kterou jsme narazily. Což byl Pizza&Pasta bar. Oddělily jsme se teda z té velké skupiny čtyři a v tomhle počtu jsme tam byly no a byl to vážně skvělej podnik. Dosali jste kartu a na tu jste mohli sníst, co jste mohli. Ale ono teda, když jste si dali jednu pizzu, tak jste toho o moc víc asi ani sníst nemohli :D ale jako chápu, že když je tam někdo dýl, tak si klidně dá těstoviny i tu pizzu :D Ale bylo vtipný, že jsme si s kamarádkou objednaly pizzu a dali nám pager, kterej, když byla pizza hotová, začel vrnět :D to bylo fakt docela pěkný :D A hlavně tam byla skvělá atmosféra a hrozně se mi tam líbilo:) Ani to nebylo moc drahý. Teda jako na poměry. V Berlíně je obecně dost draho, takže tohle bylo tak v normě, pohoda. No a pak už jsme šly na hostel. Ale večer jsme se šli ještě projít ta větší parta. Původně jsme chtěli jít někam do hospody, ale nakonec jsme nešli a jen jsme se vrátili na hostel, byli jsme po tý cestě dost utahaný, což je poměrně asi normální stav, když někdo vstává před šestou a pak je v 6 nebo 7 hodin v busu :D Další den jsme šli na veletrh ITB, což je veletrh cestovního ruchu... kterej mě teda nijak extra nenadchnul musím říct, nějak mi to moc nedalo, ale jako celkem pěkný to bylo, zajímavý, jen jsem od toho čekala trochu víc... ačkoliv jsem pořádně nevěděla, co mám čekat. Zdekovali jsme se s pár lidma někdy kolem třetí a šli jsme do Primarku :D Kde jsem si koupila jen dvě věci, v porovnání s tim Londýnskym byl tenhle v Berlíně dost na nic, nějak se mi tam nic moc nelíbilo, a co se mi líbilo, tak se mi nelíbilo na mně :D Takže jsem si koupila falešný Vansky :D takový tmavě červený "bordó", miluju tu barvu a uvažuju o koupi Conversek v téhle barvě už dost dlouho, asi si je objednám :D No a pak jsem si koupila tričko Nirvana. Je mi dost volné a velké, ale já jsem si teď nošení těhle trochu větších triček nějak oblíbila, člověk v tom neni upnutej a nepřipadá si jak špekáček, když si sedne a vyleze úplně všechno :D Já jsem spíš pohodlnej typ, co se týče oblečení, takže asi tak :D Hlavně to moc neřeším, nosím, co mi sedí a co se mi líbí a triko Nirvana se mi rozhodně líbí. No díky Primarku se nám podařilo objevit takovou moc příjemnou část Berlína. Na objevování nových měst mám ráda právě tyhle nečekané objevy pěkných zastrčených míst. No jedním z těhle míst byla čtvrť, ve které byl i kostel na fotce vpravo. Hrozně se mi tam líbilo. Sedli jsme si tam na chvíli na zábradlí u nějakého dětského centra a slunili se, bylo totiž vážně krásně a i teplo, ne jako včera, ale teplo. Vůbec se mi z tohohle místa nechtělo pryč, hrozně jsem chtěla tuhle část Berlína projít, ale musela jsem se tak trochu podřídit kolektivu no a už jsem taky byla utahaná, tak jsme šli zase zpátky a pak jsme jeli zpátky do hostelu... kde jsme i přes přísný zákaz vypili pár lahví vína... a já se opět střetla s konfliktem, který mě pronásleduje celé moje dospívání... Já prostě nemám ráda alkohol. Fakt nemám. Dám si ráda trochu vína a tak, ale nemám obecně ráda být opilá nějak výrazně. Nerada chodím kalit někam do klubů... prostě to není moje věc. Taky teda alkohol dost špatně snášim, jsem hned opilá a hrozně rychle vystřízlivim. Bejt opilá po třech pivech je prostě dost na pytel, ale já nijak netoužím po tom se vychlastat tak, aby se to zlepšilo. Každopádně prostě celý pokoj plánoval jít kalit.... a já byla připravena na to říct jim, že nejdu... a byla jsem připravená na pohledy, jasně říkající: "Bože, ta je trapná". Ale já nezměním, kdo jsem, zkrátka to nemám ráda. Ráda posedím v hospodě, nebo posedím i v tom klubu, ale když tam řve muzika, člověk neslyší vlastního slova a balej vás tam divný týpci... kterym bych v Berlíně ještě ani nerozuměla... ne, díky. To není pro mě. Kupodivu teda žádný hlášky o tom, že jsem trapná nebo tak, nepadly, všichni to brali totálně v pohodě, což jsem vážně ocenila, lidi z gymplu tohle moc nechápali nikdy no. Možná nejsem typický teenager, ale já taková nikdy nebyla a nikdy prostě ani nebudu. Komu se to nelíbí, ať mi... víteco políbí :D No a pak mi začla téct krev z nosu :D Takže poté se mi chtělo ještě míň :D Docela mě to překvapilo, protože mi krev z nosu netekla asi 12 let :D Prostě paráda :D
Takže jsem osiřela no. Ale mně to nevadilo, šla jsem si lehnout v půl jedenáctý :D a oni přišli ve tři no, což mě sice vzbudilo, ale tak nevadilo mi to, jako šest lidí, co se postupně vrátí do pokoje, ve kterém spíte... to vás prostě musí vzbudit :D Jako asi si užili docela srandu, ale pak byli celej den jak zombie... mě teda taky bolely hodně nohy a tak, ale aspoň jsem byla vyspalá :D

V neděli jsme byli dost tuhý všichni teda. No šli jsme do židovského muzea a potom do čokoládovny a k jednomu z přechodů z východního do západního Berlína, který je tam zrekonstruovaný a stojí tam jako velká turistická atrakce. Museum by bylo hádám zajímavější, kdyby nás tak hrozně nebolely nohy mám dojem :D Ale bylo to vážně zajímavý, vstup pro studenty stál jenom 3 eura, což mě docela překvapilo, vzhledem k tomu, že normální lístek stál 11 nebo kolik. Hlavně mě zajímala ta část o holocaustu, protože to je téma, které mě opravdu hodně zajímá. Fotka, kterou jsem dala nad tuhle část textu, je z holocaustové věže, která tam je vytvořena a má být symbolem těch židů, kteří 2. světovou válku nepřežili. Prý tam ještě občas i bije zvon. Když jsme tam s kamarádkou vlezly, tak sice nebil, ale i tak to bylo vážně dost psycho. Obzvlášť, jak je tam takové ponuro, je tam zima a ta věž je vážě dost vysoká. Úplně mi z toho běhal mráz po zádech, trochu šílené. No... potom přišel čas na oběd. Část nás šla na pizzu k nějakému Turkovi a část šla na čínu a pak jsme se zase sešli v parku. A pak jsme šli na čokoláduuuu! :D Je tam totiž velkej obchod Ritter sport čokolády, kde si můžete nechat udělat i vlastní příchuť, třeba s gumovejma medvídkama :D ale já jsem teda nakoupila jenom ty klasické. Teda jako ty už hotové, ale ty, co se u nás nedají koupit. Třeba takovou dokonalou karamelovou, bože, ta byla! Už je sežraná :D

Pak jsme se doplazili ještě k Check-point Charlie, což je ten přechod.
A potom k Berlínskému Dómu, kde jsme zakotvili asi na hoďku v parku.

A tím bych tenhle článek asi uzavřela. Pak už jsme šli jen do obchoďáku pro pití a jeli domů.
Bylo to vážně náročné, tak hrozně mě nohy nebolely už dlouho.
Do Berlína bych se rozhodně chtěla ještě někdy vrátit, protože jsem toho tam stihla objevit hrozně málo, i tím, jak jsem chodila s ostatníma, tak se tak nějak člověk podřídil většině. Příště, až tam pojedu, chce to větší plán a jet tam s někým, s kým budu ten plán vytvářet. Nebyla jsem z toho výletu tak nadšná, jak jsem čekala... a i přesto, že se mi tam líbilo, tak myslím, že jet tam s někým, koho znám líp a hlavně jako na poznávací výlet a ne vysloveně kvůli tomu veletrhu hlavně, tak by se mi tam asi líbilo ještě mnohem víc. Já jsem ten památkovej typ, co rád objevuje různý starý budovy, pěkný ulice a příjemný kavárničky, nejsem úplně konzumní typ, co se týče těhle výletů do různých měst... tak příště toho třeba stihnu víc, uvidím. Ale celkově to bylo fajn no... jen to nebyla žádná tak extrémní bomba.
- Angie.

3 komentáře:

  1. Článok som čítala už včera, no nestihla som ho komentovať a asi nestíhnem, ale veľmi ma potešil. Vždy sa poteším, keď sem pridáš svoje zážitky :) Čo mi pripomína Španielsko Ale nie...
    Som rada, že si si to tam užila :)

    OdpovědětVymazat
  2. z cokoladovnyby me uz nedostali urcite dto musel byt super vylet, ja tam nebyla snad se jednou podivam

    OdpovědětVymazat
  3. Tak tenhle článek mě vážně potěšil. Sama bych se jednou do Berlína ráda podívala, ale tak nějak na vlastní věc. Jak jsi sama řekla na konci - jet se tam podívat s někým, s kým si naplánuješ, kam půjdete a takový. Snad se mi to jednou poštěstí :) Ráda bych jednou na vlastní oči viděla Braniborskou bránu a berlínskou zeď - na tu bych se chtěla podívat celou, ty kresby mě totiž fascinují! Taky ti závidím tvou návštěvu Primarku. Zatím jsem na tenhle obchod slyšela jen chválu. Svou šanci podívat se tam jsem v Anglii promeškala a ve Vídni jsem na něj nenarazila

    OdpovědětVymazat