J-j-já v-v-vám t-t-u p-p-pásku hned d-dám.

Důvod, proč jsem včera nic nepřidala, je jednoduchý.

Byla jsem na brigádě. Na koncertu Visacího zámku.

Slavil totiž včera 30 let. A já jsem tam byla.

A víte, co jsem dělala?

Páskovala lidi.

Což byl teda vážně zážitek:D

A proč?

Tohle vypadá trochu jek surrealistická báseň :D Protože jsme páskovali venku. Šly jsme tam s nej kámoškou E. díky jedné naší společné kamarádce, která nám to zařídila. No, což je super, vydělaly jsme si za jeden večer docela dost. No taky jsme si to ale zasloužily, protože to byly těžce vydělaný prachy. Jelikož jsme v těch -17°C páskovali ty lidi venku. Jo. Venku. V tom děsnym mrazu. Takže kromě toho, že byly jen dvě čtečky a tři páskovači, takže nám selhal systém, tak jsme ještě málem umrzli. Fakt to nebylo příjemný. No ale ti punkáči byli všichni takový milý :D pořád nás tam balili :D

No jako některý byli dost nalitý. Jeden tam byl úplně na plech, ale neměl lístek a chtěl dovnitř, tak se tam snažil dostat, ale naštěstí tam byli securiťáci, to bylo nepříjemný musim říct. Ale jako s těma klukama čtečkařema a tim jednim dalšim páskovačem byla sranda, to musim uznat:D jako celkově to nakonec musim zhodnotit tak, že to bylo fine, ale jako fakt mi byla děsivá zima, přííííšerná. A měla jsem hlad a tak:D Jeden ze čtečkařů mi dal corny, že jich má víc, ať si dam :D tak sem si jí teda vzala, ale ona byla úplně zmrzlá, že skoro nešla ukousnout :D tak to bylo docela vtipný, ale pak trochu rozměkla.

Musím ale říct, že jsem v jednu chvíli ani necítila prsty, jak moc byly zmrzlý.

A nohy, nejhorší byly nohy, ty tak hrozně bolely. Ještě když jsme se pak střídali, kdo se půjde ohřát, tak jak vám to všechno začne rozmrzat, to děsně bolí... fakt že jo:D Ale tak, dostali jsme za to docela dost peněz, což jsem ocenila, takže dobrý. Jsem ráda, že jsem tam šla, byla to dobrá zkušenost, ale příště teda už jedině na jaře, nebo v létě... a nebo vevnitř. Protože dělat tohle v takový zimě, je vážně hodně krutý. Chraptim a jsem úplně mrtvá. Doufám, že z toho nebudu nemocná. Snad ne, uvidíme. Ale byla mi zima ještě asi hodinu po tom, co jsem přišla domů. Nemohla jsem vůbec usnout, jak jsem se klepala. Jsem si musela vzít svetr, abych se aspoň trochu ohřála. A ráno jsem asi půl hodiny čučela do stropu a nemohla jsem se zvednout, jak sem byla tuhá :D

No nic, dneska něco přidám, nebojte.

Angie.