Ona měla zase pravdu!! Jak je tohle kurňa možný?... aneb Angie měla hezky zůstat v teploučké postýlce.

Love this!

Miluju kočky a tahle animačka je totálně perfektní :D

Každopádně. Kvůli tomu fakt nepíšu, jen si tím zvedám náladu.

Dám vám jednu důležitou radu do života.

Poslouchejte svojí mámu. Vždycky má pravdu:D

Včera mi bylo fakt docela zle. No říkala jsem si, pohoda ne, to bude dobrý, všechno v klidu, žádný drama. Zejtra půjdu normálně do školy a v pátek prostě do těch Varů odjedu a bude... noooo... prdlačky:D

Ráno jsem vstala a bylo mi ještě hůř.

Na autobus sem šla asi 15 minut a to mi to normálně trvá tak 5. Upozorňuju, že sem ani nevstávala v šest jak normálně, ale až před devátou, protože nemám seminář a odpadla nám 3. hodina. No přesto jsem měla problém se zvednout. Teplotu jsem ale neměla a měli jsme psát z matiky, tak jsem teda šla. Rodiče už doma nebyli, takže mi v tom neměl kdo zabránit.

Doploužila jsem se do školy a bylo mi blbě.

Tohle mám pravidelně každej rok, ale nějak jsem prostě myslela, že to přechodim. Jako každej rok.

Test z matiky? Hned první hodina. Teda čtvrtá, ale moje první. Totální propadák. Fakt neskutečnej. Byla sem úplně dutá a asi deset minut sem jen čuměla na skoro prázdnej papír:D Jediný, co na něm bylo, bylo přepsaný zadání prvního příkladu. Já totálně netušila co mám dělat:D No nakonec jsem teda něco vypočítala, ale 3. příklad nemám vůbec... takže teda tentokrát to jednička fakt nebude.

Přišla jsem domů, ztěžka jsem dosedla na gauč a zafuněla.

Brácha si dělal bramboráky k obědu a já na ně ani neměla chuť. Jeden jsem ochutnala, ale nijak mě to nenadchlo, přestože normálně je mám ráda. Když teď nad tím uvažuju, ani si nepamatuju, že sem ten test odevzala, musela sem bejt fakt dost mimo:D No, lehla jsem si, změřila jsem se... no teplotu jsem neměla, tak jsem si řikala, holt prostě rýma a trochu kašle, to přežiju... hm... o dvě hodiny později sem se hrůzou vymrštila do sedu, když mi došlo, že táta domluvil trénink. To bylo asi 15 minut před tím, než přijeli rodiče domů. Úplně jsem na to zapomněla. Když jsem si představila, že tam jdu, udělalo se mi mdlo. A taky mi začla bejt zima, tak jsem si vlezla pod deku. No pro kontrolu jsem se změřila, protože mi to bylo divný. Samozřejmě, jak jinak...

37,2...

Já vím, že to není žádná smrtelná teplota, ale k večeru se to horší a tohle bylo asi v pět, tak nechci vědět, jakou mám teď:D No, tak asi 30 vteřin před tim, než přijeli rodiče, mi zapípal budík s touhle hodnotou, tak jsem teda řekla mámě, že mám teplotu. No protože už minulej tejden jsem na poslední chvíli trénink odvolala, jel tam táta sám, že si teda zatrénuje aspoň trochu, když už to je domluvený, i když má furt trochu problém s těma zádama. V první chvíli zněl ale naštvaně, že jsem se z toho rozbrečela:D Já vím, že je to blbost, ale když jsem nemocná, tak bejvam fakt přecitlivělá...:D

Tak to by asi bylo vše, co jsem chtěla říct.

Kromě toho, že máma přišla domů, koukla na teploměr a prohlásila: "Já jsem ti to říkala. Mělas zůstat doma."

Taky byste za tuhle hlášku občas zabíjeli?:D Slýchám to furt. Problém je, že ona fakt pokaždý tu pravdu má:D

Takže jak jinak, na prodlouženej víkend jsem nemocná, takže nemůžu jet ani do Varů, ani do Liberce, ani nemůžu jít na koncert - což všechno byly varianty trávení mého víkendu... mám holt smůlu. Vždycky sem nemocná o prázdninách. Sice nezameškam, ale občas je to fakt dost vopruz... :D

Tím bych asi zakončila svou dlouhou omluvenku. Důvod, proč jsem nepřidávala, jsem vám sdělila, tak doufám, že mi to odpustíte. Ale s tou nesnesitelnou rýmou mám fakt dutou palici:D ukládám tu nějaký fotky, ale už se mi z toho klíží oči, přestože jsem kvůli golfu vypila energiťák. Asi se to moc nemusí s teplotou a únavou organismu:D No to teda budou pěkný výsledky krevních testů:D ten bacil ve mně určitě byl už v úterý:D

- Angie.