It must be true what people say that only time can heal the pain.

Dneska je zase 11. září.

Před pár dny bylo 7. září.

Co mají tyhle dva dny společného?

S obojím je spojená nějaká letecká katastrofa.

Nevím, jestli se to zdá jen mně, ale září je zakletý.

11. září otřáslo světem... a bolest, kterou způsobilo, může zahojit jen čas. Stejně jako každou další bolest. Moje nej kámoška si tyhle prázdniny prožila té bolesti až moc. Spolužáci mé další kámošci se letos o prázdninách zabili v autě. Já jsem si zažila bolest před rokem. A určitou bolest i před začátkem letošních prázdnin. Dneska se mi zdál sen, který mi zkazil celý den. Kéž by polibek z opravdové lásky dokázal zlomit i kletby, které nemají nic společného s magií.

Ach jo, zase jsem melancholická. To to 11. září, vždycky mě to sebere.

Pořád mi přes cestu běhá černá kočka.

Bejt pověrčivá, tak už si začínám něco myslet:D

Ono je těžký tomu zabránit, když maj sousedi černýho kocoura, kterej se rád vyhřívá na naší cestě k domu.

Ale stejně, zrovna dneska jsem ho neviděla ráda. Nevím, dnešek je celej divnej. Dostali jsme výsledky profitestů a mně se chce brečet. Vůbec mi to v ničem nepomohlo... ačkoliv jsem se teda i dost zasmála, když mi tam vyšlo, že jsem prej napjatá, neklidná, nejistá, labilní, nespolehlivá, nedbalá a bez vůle..:D Jako to jsem fakt já :D Možná ta nespolehlivost sedí, ale že bych byla napjatá, neklidná nebo labilní... to zas nevim úplně:D Teda jako nevyšlo mi, že jsem úplně labilní, ale jako docela dost:D Nevim, jak jsem odpovídala:D Snažím se dělat si z toho srandu, ale moc mi to nejde... spíš naopak. Dost mě to trápí. A i když jsem byla celý odpoledne pryč a bavila se, pořád jsem na to musela myslet.

Ach jo...

Už radši půjdu.

Ukládaj se mi fotky, ale je to pomalý.

Takže asi zejtra:D

Angie.