Seminární práce... aneb jak se naprosto odrovnat.

Ahoj lidi :) Jak se máte? Slíbila jsem, že napíšu nějaký dlouhý článek do deníčku :D sice jsem to slíbila už včera, ale nevadí... :D Dneska jsem nějaká vyčerpaná, nějak to na mě dolehlo. Nejen fyzicky, ale i psychicky, jsem úplně vyřízená. Naštvala mě jedna holka tím, co vypusila z úst... Normálně jsem ráda sama doma, ale dneska je tu všecho takové... takové divné. Trochu mě to deprimuje. A od sousedů se furt ozývaj takový divný zvuky, takže jsem ještě k tomu podělaná, asi si budu muset pustit televizi. Poslouchat My Love od Sii mi teda od melancholie asi taky moc nepomůže :D Často se cítím tak, jako teď a někdy ani pořádně nedokážu říct proč. Jsem emocionálně nevyrovnaná už nějaký čas, občas se to zkrátka projeví.

Ale abych se vrátila k tématu, povím vám o tom, proč jsem teď byla taková... no... řekněme, že ne moc aktivní, i přes to, že je spousta novinek, které jsem dosud nepřidala. Důvod je poměrně jednoduchý... jmenuje se škola. Tolik mi chybí střední, no i tam jsem občas musela něco dělat :D ale na vejšce je všechno takové jiné, až moc jiné... a ne vždycky mám pocit, že je to dobře... Chybí mi ten režim, na který jsem si za těch 8 let zvykla. No... na čtvrtek jsme měly s kamarádkou prezentovat naši seminární práci... Docela dlouho jsme nevěděly, jak máme začít, protože naše téma bylo opravdu hodně debilní. Hodně, hodně debilní. Nemohly jsme se tím vůbec prokousat a já jsem z toho měla nervy úplně na dranc, jak už to tak u mě bývá. Nesehnaly jsme žádné knižní zdroje, takže jsme všechno čerpali z internetu a z rozhovoru s jednou osobou... Od pondělí jsem na tom doopravdy začala dělat... a seděla jsem u toho každý den docela hodně dlouho. Nejvíc času jsem na tom strávila v úterý a ve středu. Ve středu jsem šla spát dokonce až v půl čtvrtý ráno nadopovaná energy drinkem. Bylo to vážně šílený... a to ještě nemělo být celý. Ve čtvrtek ráno jsme to totiž měly prezentovat před třídou. Tyhle věci já opravdu nesnáším příliš dobře... takže jsem se málem pozvracela a prvních 5 minut prezentace se mi příšerně, ale příšerně klepaly ruce, nohy i všechny špeky na mém těle.. :D a ta naše učitelka, co ji máme, měla celou dobu takovej výraz, že je naštvaná, i když nebyla, tak jsem měla furt pocit, že prostě říkáme něco blbě nebo že se jí něco nelíbí. No... ale stalo se něco neočekávaného... docela jsem se rozmluvila... no dostala jsem se k turistickým známkám... a otevřela jsem svou krabici se sbírkou... :D a ona vyskočila a začala si nás fotit! Jsem si nemyslela, že se něco takovýho může stát :D v jednu chvíli tam stojíme a něco říkáme... pak začně hrabat v batohu a já si říkám, co tam do háje hledá... a ona se vytasí s foťákem :D To bylo fakt moc :D :D :D No... ale seminární práce nakonec dopadla dobře. Malinko jsme se asi odchýlily od hlavního tématu, ale celkem nám to chválila, tak jsem zvědavá, kolik celkem bodů nakonec získáme... ale za to, kolik času jsem na tom strávila, bych si fakt zasloužila metal... :D nakonec jsme měly 25 stran... to je docela hustý :D A dozvěděla jsem se pár docela zajímavejch informací... který s cestovním ruchem vůbec nesouvisí :D ale zajímavý byly. Věděli jste třeba, že první atlas map pro nevidomé vznikl už v roce 1837? To je skoro neuvěřitelný, to mě vážně docela dostalo musím říct...

Ale vůbec jsem se nezměnila... pořád mi hrozně vadí prezentovat něco před lidma. Ať jsou cizí nebo je znám... nezvládám to... je to lepší, když to umím líp... třeba prezentaci o Kenu Keseyovi jsem si na svý poměry vyloženě užívala... ale prostě... já nevím, asi na to nejsem. Musím dělat něco, kde nemusím prezentovat před moc lidma :D a nebo se to konečně naučit :D Ale jsem teda úplně hotová, moc jsem toho nenaspala a když si teď představím, že něco píšu, tak je mi skoro až úzko... tenhle článek je naprosté maximum, co jsem mohla napsat :D Ale má teda kvalita naší seminárky i horší stránku... protože jsem neudělala test z mikroekonomie, což znamená, že další dva musím napsat na 100%, abych byla připuštěna ke zkoušce... což je prakticky nemožný, takže budu muset opakovat mikro :/ to je vážně na nic :( Ale co se dá dělat... můžu si za to částečně sama... a částečně za to můžou cvika, ze kterejch nikdy nic nepochopim... a formulace otázek, který jsem vůbec nepochytala... ale to už je jedno...

Dneska asi už nic nenapíšu, nevím, jsem vážně unavená. Ale ještě uvidím.

Tak se zatím mějte.

-Angie.