I need a little break.

Hrabe mi.

Zjistila jsem, že mi prostě solidně hrabe, jak chudince Sněhurce v temném lese.

Totálně šílím a už nemůžu dál. Nemám na nic náladu, přemejšlím o věcech, o kterejch bych přemejšlet neměla, nespim, skoro nejim a pak se přežeru, pak je mi blbě, usínám ve škole, mám nervy na dranc, nemůžu se soustředit. Může za to náš třídní, protože si myslí, že máme v tý škole jenom jeho předmět. Už dva tejdny neustále do noci dělám referát na jeho debilní předmět jménem dějepis a nemůžu se tim prokousat, páč je to hrozně rozsáhlý téma. A kromě toho, že je rozsáhlý, tak je zamotaný, stojí za hovno a on mi do toho stejně furt kecá a vždycky mi akorát vytkne, co je špatně, místo aby někoho někdy aspoň jednou v životě pochválil za to, že se alespoň snažil spracovat takovýhle téma dobře.

Radši bych si hodila mašli, než abych šla zejtra do školy.

Každopádně nemám čas ani náladu něco psát, takže tu teď chvíli nebudu. Hádám, že tak do pátku, ale možná, že to poruším, jen prostě potřebuju pauzu, potřebuju vypnout, potřebuju se dát trochu dohromady, ale mám pocit, že si budu muset zajít za psycholožkou, protože se fakt solidně psychicky hroutim.

Mějte se, vrátím se, až mi bude líp.

-Angie.