Ahojte všichni. Jak se máte? Já poměrně dobře. V rámci možností. Už jsem po operaci a dokonce jsem už i doma. Včera mě pustili z nemocnice, což mě potěšilo, protože už mi tam z toho totálně, ale totálně hrabalo. Co se týče samotného zákroku, nebylo to tak hrozný. Na sál jsem jela vyloženě vysmátá, páč vám píchnou oblbovák do zadnice, abyste se uklidnili a nezačli vyšilovat. Na každýho to má jinej účinek... na mě ten, že jsem byla najednou totálně v klídku jak něčim sjetá a na všechny jsem se usmívala. A když mě ten velkej chlap vezl chodbou na sál, tak jak to jelo, tak říkám: jůůů :D Bože, já byla případ :D Když pro mě přijel na pokoj, tak já jenom takový: Jupí! :D Jo, bylo tak napůl ironický :D vlastně bylo totálně ironický, ale vyznělo to, že jsem to myslela vážně :D :D Za což se mi teda dost smáli:D Před sálem si mě převzal někdo jinej, byl to takovej pěknej chlapec, nevím, jestli zdravotní bratr, medik nebo doktor, ale řeknu vám... hned jsem byla ještě o něco klidnější :D Všechny jsem slušně zdravila... a když mi dávali anestezii... no... ani nevím, kdy jsem usnula :D Měla jsem teda tlak jako kráva, 180 na něco taky šíleně vysokýho, prakticky už skoro infarkt :D no ale nemůžou se divit. Já mám syndrom bílýho pláště, já mám vždycky vysokej tlak u doktorů... a když mi ho pak třeba měří znova, když odcházím, tak už jsem v klídku a mám normální. Jenže teď si vemte... syndrom bílýho pláště, kolem mě bylo asi 6 různejch doktorů v pláštích :D a k tomu jsem ležela na operačnim stole. No nic. Vůbec nevim, kdy jsem usnula. Moje první slova po probuzení: To už je konec? :D :D Jako já byla asi dost divnej pacient :D Hrozně jsem řešila, že jsem jim tam brečela na stole, že mám v očích slzy a oni mi na to něco říkali, ale já vůbec nevím co :D Pak když mě nějak dostali na mojí postel, tak já hned: "A polštář mít nemůžu?" a furt jsem řešila, že nemůžu mít polštář a chtěla jsem polštář. Když jsem pochopila, že mám pech a nebudu mít polštář, tak jsem si řekla, že fajn, ale že musím napsat mámě, že už mě přivezli ze sálu... Abych vám to nějak přiblížila, tak když přivezli další den jednu z mých spolupacientek z pokoje, tak sotva přelezla na svojí postel tak to zařízla a spala. Já jsem se natahovala pro mobil, zapla jsem ho (což si vůbec nepamatuju, ale já jsem ho možná před tou operací nakonec nevypla, nevim) a psala mámě smsku. Bez jedinýho překlepu. Že mě zrovna přivezli ze sálu a už to mám za sebou :D A pak jsem nespala. Trochu jsem zdřímla, ale pořádně jsem spala až kolem 5. hodiny odpoledne, když odešli rodiče, kteří se na mě přišli podívat. Takže tak. Další den jsem byla dost v klidu, jako krk bolel, ale šlo to... no... ale... pak to bylo horší. Noci jsou nejhorší, protože člověk v noci nepolyká (si myslim, když se občas vzbudim s poslintanym polštářem), nebo aspoň ne tolik... a hlavně nepije, takže když se probudíte uprostřed noci a polknete, tak vám lezou oči z důlků od bolesti. No teď jsem pod práškem, takže je to v pohodě. A i bez něj už to celkem jde, ale pořád musím být v klidu, ležet, kloktat a jíst kašovitou stravu... Už jsem ve fázi, kdy si skoro píšu seznam věcí, který bych si dala. Jak jsem plánovala, že až se uzdravím, tak začnu hubnout? Hovňajs. Až se uzdravím, tak budu tak dva tejdny žrát jak nezavřená :D a potom začnu hubnout :D
No, chtěla jsem vám dát vědět, že jsem okej a že je mi celkem fajn, aby tu nebylo úplně mrtvo, ale na to být na blogu aktivní natolik, abych ukládala fotky a přidávala články o Kris, se ještě necítím. Každopádně už teď mi moc chybíte a to nejsem pryč ani týden.. a moc se těším, až zas budu přidávat, ale teď pár dní strávím koukáním na filmy a seriály, ležením a spaním, než budu dost v pohodě na to, abych začala normálně fungovat na blogu. Pořád je totiž nebezpečí, že mi to začne krvácet a to bych se musela vrátit do nemocnice, což rozhodně nehodám dopustit. Abych to nějak shrnula, hiatus stále trvá, ale nebojte, už nebude trvat dlouho, pokud se nestane něco mimořádného. Děkuju, že se mnou máte takovou trpělivost, mám vás moc ráda a hrozně moc děkuju za podporu :) Mějte se krásně.
- Angie.
Hello there. My name is Angie. Welcome to my site about Kristen Stewart. I am already 10 years online and still counting. Who am I? A movie and tv show maniac, Potterhead, travelling lover, blogger, writer, linguist, occasionally a human being and most importantly, probably one of the biggest Czech fans of Kristen Stewart.
Jsem ráda, že to dopadlo dobře :), ale ty noci ti vůbec nezávidím , doufám že to bude už jen lepší :).
OdpovědětVymazatJinak tvůj hiatus chápu :), vůbec si s blogem nelam hlavu a pořádně si odpočin :), každopádně na tvé články se budu po hiatusu těšit :).
Hahahaha, Angie, to mě pobavilo Tak jednak jsem hlavně ráda, že jsi v pořádku zpátky doma a že to dobře dopadlo. No a teda....takovej oblbovák bych potřebovala každej den! A u doktorů si vždycky připadám děsně drobounká (ano, při mých 174 cm ) a vystrašená brrrrrr, nemám to u nich ráda. A jak ty máš u nich vysoký tlak, já jsem přesný opak. jednou mi ho sestřička měřila a divila se, že žiju ....trvající hiatus samozřejmě chápu, odpočiň si u seriíálů/filmů :)
OdpovědětVymazatJsem ráda,že už to máš za sebou Páni..to musí být zajímavý,když ti to píchli a byla si vysmátá Smích prodlužuje život
OdpovědětVymazatJá ti říkala, že to bude úplně v pohodě :) Jsem ráda, že už to máš za sebou a jsi v klídku doma. Doufám, že se nic nestane a všechno se ti v pořádku zahojí. Tak teď nám pěkně odpočívej Angie, těším se na tvůj návrat v plné síle :)
OdpovědětVymazatHello :)
OdpovědětVymazatTak to jako ne, že bych zapomněla na blog, spíš zanevřela, jsem jeden z těch lidí, co prostě když něco vyloženě neukončí nebo něco nechá stagnovat, tak si na to myslím, je to docela naprd Akorát fakt nevím, co s blogem, mazat ho nechci, vždyť to jsou 3-4 roky života, co jsem více méně denně nebo obden byla na blogu a nebo jsem přemýšlela, co vylepšit, jaký udělat nový dizajn a tak :) Sama se divím, jak jsem si ho vypiplala
Každopádně nevím, co s ním udělám ...
No hele první den na vejšce Měla jsem strašnou chuť se seznamovat, takže jsem si udělala pár kamarádů, navíc jsme měli seznamovák, takže už potkávám známé tváře :)Bylo to faajn, ale jako hned první hodinu mi v hlavě vyvstanula myšlenka "Co já dělám na vysoké?" Pak už to bylo jen lepší. Pak jsme večer sedli na pivko, abych měla šest hodin spánku Protože ráno jsem měla na osum, paní garantka mi napsala ať příjdu na první hodinu. Ten předmět v době zápisu byl totiž plný, tak jsem jí psala o navýšení kapacity, jenže takle jí psalo dalších 20 lidí, takže v učebně, kde bylo místo tak pro 25 lidí nás bylo 40. No tak jsem odešla, ale jako jestli tam zase nebude místo i na příští semestr, tak jim zhackuju celý stag!!! Zbořím to!!!
Takže jsem zbytečně jak ten kretén vstávala v šest, abych pak v devět jela zpátky na byt. Další hodina je výkřik do tmy ve 13:15 ... Těším se
Jinak velmi gratuluju ke Karlovce. Co tam máš v plánu? :)
OOuuu mandle? Hele ty snad ještě mám, zatím žádný problemo ... Ale znám hodně lidí, co je už nemá :) Jaký to bylo? :)
Jop jop prioritky.Ty jsou moc fajn ... :) Ale jako věřím, kdyby sis dala klidně i na semestr pauzu a třeba nějakou brigádičku nebo tak, že by sis určitě uvědomila, jestli se chceš vrátit do školy nebo radši makat :)
Taakže teď už Angie, jo? :) Tak to jo :)
A hele mám mrtě novinku, jsem si na konci srpna založila fejsbůk, takže už jsem mrtě hustá Tak jestli máš taky, moheme být přátelé :)
Tak se opatruj a ať se ti zítřek vydaří! :*
Kurva, právě jsem si to celé smazala. No začnu znovu.
OdpovědětVymazatV první řadě se chci omluvit, že jsem tu tak dlouho nebyla, ale asi dva týdny nejde doma internet a když to chvíli rozběhnu, letím na blog. Nic nepotěší tolik, jako když ti to přestanu fungovat těsně před zvěřejněním. Takže jsem ani nevěděla co s tebou vlastně je. Včera jsem to rychle pročítala na mém hloupém telefonu a trochu mě to celé vyděsilo. O to raději jsem, že už jsi zase hezky doma. Nasmála jsem se u tvého popisu působení oblbováku, může to být fajn. A tlak 180? To ještě jde. Jsem fakt ráda, že žiješ!
Angie, hlavně teď co nejvíc odpočívej, zpříjemňuj si den, třeba filmama! S blogem si vůbec nedělej hlavu, ale pokud se občas ozveš budu jenom ráda!
Tak to seš teda super mrtě hustá Můžeš čekat žádost od nějaký Zuzany ;)
OdpovědětVymazatJsem pak jela na tu další hodinu v těch 13:15 a ta byla dost dobrá, měl ji amik a byl fakt super :) Ohledně podvádění tam říkal, že když nás chytí jednou udělá tytyty, ale když nás chytí podruhé, tak že letíme a pak že ... "I wont fuck around with it" Týpek a pak tam na nějakou teorii řekl "Thats bullshit" :) budou to příjemné úterky, ale pořád se mi zdá, že mám málo předmětů :) tak si pořád hledám a některé jsou volné a chci je, ale mám v tu dobu povinný předmět a pak jsou nějaké volné a ty zas nechci tak moc, jak ty co se mi kryjí ... Těžký život studenta
Každopádně se velmi rychle uzdrav, abys mohla první den ve škole udělat co nejlepší dojem :) Musíš hele zapůsobit :)