Vybrala jsem tuhle animaci záměrně, kvůli tomu pohybu rukou :D Připomněl mi totiž takové to klasické gesto všech Italů. Jakmile uvidíte tohle< někoho dělat rukou, tak je jasné, že je to Ital. Ale to je trošku mimo téma. Už jsem se vrátila z Itálie. Vlastně jsem se vrátila už v pondělí, ale od té chvíle jsem tak nějak neměla ani chvíli nějak smysluplně zužitkovat svůj čas a napsat něco na blog. Nebo něco vůbec udělat kromě toho, že jsem se koukla na poslední dva díly Sběratelů kostí. Jakože úplně poslední. Navždycky poslední. Ani si nedovedete představit, co pro mě tohle znamenalo, brečela jsem jako malý dítě a to i přesto, že poslední dvě série jsem viděla jen tak napůl z nedostatku času. Vždycky to byl a bude můj zamilovaný seriál. Jeden čas jsem dokonce uvažovala o tom, že bych chtěla být antropoložka. Pak mi ale došlo, že bych zvládala kostry, ale už bych nedávala všechny ty tkáně okolo, které tam občas na těch kostech jsou. Vlastně často. No nic.
To jsem opět odbočila. Na zítra... tedy vlastně už na dnešek, máme přečíst asi 8 kapitol knížky a já jsem to samozřejmě ještě ani neotevřela. Smůla. Ne, že bych vyloženě nechtěla, ale dala nám na to hrozně málo času v porovnání s tím časem, který jsme měli na předchozí čtyři kapitoly a já to zkrátka nedala. Prostě jsem se na to vykašlala, protože to vážně není můj jedinej předmět, překvapivě. Je to trochu podobný, jako když mi dávají ve škole číst 40 stránkový povídky v nizozemštině. Děláme holandštinu rok a půl a jsme v učebnici v kapitole 10, ale jasně, naprosto bez problémů zvládám číst Hermanse v originále. Logic. Je to trochu zkouška ohněm a zkouška nervů. Tak doufám, že si tohle nepřečte nikdo z katedry nederlandistiky, protože je mám všechny moc ráda a ráda jsem na tomhle oboru, ale zkrátka a dobře tohle je věc, která mi teď moc nedává spát, protože to vážně nedávám a nemám s tím co udělat. V podstatě jsem se vám chtěla ozvat, že žiju, ačkoliv v letadle jsem málem umřela, ale přidávat budu asi až o víkendu, nebo možná zítra večer, ale spíš až o víkendu. Zaprvé se toho teď teda ani moc neděje, mám dost restů z dob minulých, ale novinky nula nula nic. Což je takové osvěžující pro změnu, aspoň stihnu doplnit ty staré věci, ale na druhou stranu mě to mrzí. No a zadruhé jsem trochu nastydlá a v té škole je teď docela co dělat, tak nemám úplně čas. Posledních pár dní jsem dělala na motivačním dopisu na Erasmus, takže jsem byla trochu v nervu. Tak jsem zvědavá, jak to všechno dopadne. V Miláně jinak bylo vážně krásně a hned bych se tam zase vrátila. Kdo by chtěl vidět nějaké fotky, tak může na mém instáčgramu. Ještě tam nějaké dopřidám v průběhu týdne, zas jsem nechtěla být takový spámer :D
Hello there. My name is Angie. Welcome to my site about Kristen Stewart. I am already 10 years online and still counting. Who am I? A movie and tv show maniac, Potterhead, travelling lover, blogger, writer, linguist, occasionally a human being and most importantly, probably one of the biggest Czech fans of Kristen Stewart.
No, i já teď blog docela zanedbávám, myslím, že každý z nás má důležitější věci na práci. :( Je nějaké divné období, no. Jsem ráda, že ses ozvala, že žiješ! A taky ti držím palce! ♥
OdpovědětVymazatmno tak to je teda hromada vecí ktoré musíš teda spraviť a je fakt asi dobre, ža sa toho až tak neobjavillo lebo mňa na tvojom mieste by asi porazilo , nemám rada stres a tlak takže na blog by som sa asi vykašľala a venovala sa škole, som rada, že ti výlet vyšiel a mala si sa tam dobre, pravda urob si poriadne voľno a venuj sa tomu čo je dvoležité, mi tu určite na teba počkáme
OdpovědětVymazatJé, jsem ráda, že tě tu máme zpátky a samozřejmě si počkám, až budeš mít náladu, jako já vždy po nějaké cestě nemám, tvou cestu do Milána jsem poctivě sledovala a ráda se kochala, protože já sama jsem tam dlouho nebyla, možná, když mi bylo 15, takže 7 let zpátky a ráda si připomenu, jak krásné město to je, ikdyž v Itálii mám raději jiná, ach, jak bych někam vyrazila A nějak mi uniklo, že chceš na Erasmus, nebo možná jsem četla, že se zmiňuješ, ale už o tom nevím, kam budeš chtít? :o
OdpovědětVymazatJoo.. Italové jsou opravdu zvláštní človíčci Poznala jsem to na vlastní oči před pár lety. Jinak držím pěsti tvým plánům do budoucnosti. Též mám ve škole poslední dobou docela napilno. Ještě do toho ten posun času.. jednou mě to sežere
OdpovědětVymazatNo rozhodně hodně štěstí ve škole a ať se ti naskytne více takových příležitostí jako ta Itálie :)
Jo, něco s tím tipickým italským gestem jsem četla na facebooku Přijde mi to docela vtipné, hlavně kvůli tomu, že je to pravda - ačkoliv za mě těžko soudit, protože jsem v Itálii nikdy nebyla. No, hodně se mi líbily ty fotky, co jsi dala na Instagram. Musím říct, že tvoje fotky jsou vždycky velice povedené a pěkné :) Na Sběratelé kostí jsem teda nekoukala, ale rodiče to v jednu chvíli dost sledovali. Ale dovedu si představit, jaké to pro tebe muselo být! Já jsem něco podobného zažila u Castlea, ačkoliv tam už to asi poslední dvě řady bylo jasné, že to skončí, protože ty díly trochu ztrácely na kvalitě. A pak když jsem znovu koukala na Čarodějky... Je to hrůza, jak ten čas letí. Některé seriály by tu klidně mohly být napořád!
OdpovědětVymazatJinak je mi líto, že ve škole je to teď takové sadomaso. Přijde mi, že tam jsou vždycky takové dva intervaly - buď se toho navalí hrozně moc naráz a nebo je to pak taková pohodička, kdy člověk neví, co dělat s časem Jako já třeba mám problémy číst něco z učebnice do fonetiky. To je pro mě něco, co nikdy nezvládnu (naštěstí už nemusím ). A pak mám problémy dělat "narrow transcription" do fonetiky, protože tomu prostě vůůůůbec nerozumím. Ale co se dá dělat. Ještě to na tu chvíli zkousnu. A taky vím, že někteří lidi jsou na tom s učením hůř jak já. A teda překvapilo mě, že nakonec pojedeš na ten Erasmus. Kam vycestuješ? Itálie nebo Nizozemsko? Jedna známá je teď myslím ve Finsku a měla jsem prču z toho, když přidala na facebook fotky se sobama