Moc se omlouvám lidi, vážně moc. Já vím, že stojím jako spřátelená stránka poslední dobou dost za prd, ale měla jsem teď tak trochu osobní krizi. Pár lidí, které jsem znala na blogu dost dlouho, skončilo a poslední dobou končí nějak pořád víc a víc lidí. Víte, když blogujete tak dlouho, jako já... lidé přicházejí a zase odcházejí. Občas jsou to jen krátké známosti a občas je to láska na celý život, alespoň máte ten pocit. Být na tomhle blogu je jiné, od chvíle, co skončila Clove. A nejde jen o Clove. Spousta lidí, které jsem znávala, končí s blogem a víte... je to smutné. Potkala jsem za svou dlouholetou blogovou kariéru už spoustu skvělých lidí. Poznáte je, začnete je mít rádi, milujete jejich blogy... jenže pak přijde ta chvíle, kdy už to dál nejde. A buď vy nebo oni skončí a po čase se vytratí. Přestože Clove se mi nevytratila a ani pár ostatních, kteří se rozhodli skončit, je to smutné... Protože jsem se opět přehoupla do okamžiku, kdy končí ti, které znám teď. A nejsem si jistá, jestli mám sílu poznávat nové. Mám, samozřejmě, že mám, protože poznávat nové blogery je čest. Jen je to zkrátka smutné. Jak lidé, které jste znali, čas od času zmizí. No... takže během tohohle týdne... jsem byla totálně v krdeli s nervama. Ne kvůli tomuhle. Ale kvůli psovi. Byl na tom vážně hodně špatně. Tak špatně, že jsem si myslela, že umře. Z úterý na středu jsem půlku noci probděla a seděla s ním na podlaze, brečela a bála se, že až se ráno probudím, už bude pryč. Na to naštěstí nedošlo. Ale byl na tom hodně bledě. Hned ráno s ním jel táta na veterinu... no a hned další den znova. A to už ho museli řezat, protože měl ucpané střevo. Vypadá to, že bude dobrej, ale měla jsem a mám o něj opravu stach. Byla jsem tak totálně vynervená, že jsem v pátek sotva přilezla domů, všechno mě bolelo, vůbec jsem nemohla myslet, třeštila mi hlava a měla jsem hodně, hodně, jakože vážně hooodně vysokou horečku, přes 39. Byla jsem na tom hodně špatně a chtělo se mi zdechnout někde v houští. No a tak jsem tu nebyla, protože jsem vážně neměla vůbec náladu na blogování, což doufám chápete. Jenže v rámci toho jsem tak trochu přemýšlela nad tím vším, nad tím, jak lidé z blogů odcházejí a mizí... a říkala jsem si, jestli bych taky neměla prostě... zmizet. Málokdy mívám tyhle myšlenky, ale tenhle týden jsem měla myšlenky snad úplně na všechno. Zhodnotila jsem poměrně rychle, že určitě ne... protože tenhle blog miluju, investovala jsem do něj hodně času, pořád mě baví a mám ráda vás všechny, kteří sem sem tam ještě zaskočíte, i když zrovna neobíhám. A i když tu moc nejsem a zrovna nemám náladu, neznamená to, že hned musím končit, ta doba ještě nenastala. Vím, že jednou nastane, vždycky nastane, ale dneska to nebude. A nejspíš ani zítra, ani za měsít... a tak trochu doufám, že ani za rok. Ale myslím, že takovými malými krizičkami si člověk prostě projít musí.
Abych nemluvila jen o své krizi a o negativních věcech, mám pro vás i něco nového z Kristenlandu. Okej, není to zrovna nic ultra nového, protože jsou to fotky z filmu natáčeného v roce 2013 :D ale jsou nové, protože se objevily až teď. Je to 5 nových fotek z filmu Camp X-Ray, který je mimochodem naprosto úchvatný a rozhodně byste se na něj měli podívat. A ano, budu to opakovat pokaždé, kdy se o CXR zmíním, toho už se nezbavíte :D Ty fotky jsou vážně skvělé a tak trochu doufám, že by vás i mohly navnadit :D Třeba... možná... :D Co vy na to?
* * * * * * * * * *
I am really sorry guys, I really am. I know that I suck as a befriended site, I know I do... I just had kind of a personal crisis during last week. Some people I knew for a long time ended their blogs and it just really upset me, you know, I am really sad about it... with loosing Clove here it's... different. And it's not just Clove, there is more. You know... when you blog for such a long time... as I do... you meet so many people, so many. You get to know them, you like them, you like their blogs and you know... the fact that they are around... and despite the fact Clove is still around... as same as some other guys, they are still around... it's just... you know, so sad to watch that their blogs are gone and that one era of your life is kind of ending again, because you're once again meeting new guys... because most of the old ones... ended. And some of them... just disappeared. So during this week... I was in mess. Not because of all this, because of my dog. He was being sick, really sick... and I thought he's gonna die. I didn't sleep whole almost night from Thuesday and Wednesday. I was sitting with him on the floor... crying, thinking... afraid to go to sleep, because I was afraid that he will be gone when I wake up. He had to go to surgery. And he's fine actually, it looks like he's gonna be fine, but... it was really stressfull. As much that I came home on Friday with terrible headache and high high... like really high fever. I could barely walk. I was really sick. And when I thought about blog and everything... I was just thinking about those who disappeared... thinking if I should not just... disappear too. But I don't really want it. I love this blog. I love all you guys, you may think that I don't because I am not here very often, but I love you all so much and I love Kris... I love blogging. And it's something I am not prepared to loose. I know, it's not going to last forever. But by now, I feel like I need it. To be here. To have this blog. Despite the fact sometimes I don't have mood for it. But it doesn't mean that I want to end it already. You did not hear the last of me. For a long time, I hope.
After this emotional crap, I have for you also something new from Kristen's life. Well, it's not new, but... kind of. I have for you five new stills photos from Camp X-Ray movie. The fucking Camp X-Ray movie. Did you see it already? Because I did and it was so cool. And I talked about it few months ago, no need to repeat that.
Kidding. I will always repeat it, because you need to know how amazing this movie was. And these pictures are pretty cool to, so I hope you like them.
[5x] 2014 - Camp X-Ray: Production Stills