neděle 18. června 2017

Pauza od blogování.


Ahoj všichni. Vzhledem k tomu, že jsem se tu už pár dní neukázala, říkala jsem si, že bych vám mohla i něco napsat o aktuální blogové prodlevě. Jedním z důvodů je to, že Kristen aktuálně vlastně ani nemá žádné novinky, takže to mi docela nahrává do karet, jelikož se znám a kdyby se objevila nějaká ultra super novinka, jako fotky z nějaké akce nebo tak něco, tak určitě nějaký ten článek napíšu. Hlavním důvodem je to, že příští týden, konkrétně ve středu, 21. června v 9:00 a ve čtvrtek 22. června ve 13:15 státnicuju z jednoho z oborů, které studuju, a tudíž se zkrátka a dobře musím učit, ať chci nebo nechci. Já teda především nechci. Dost jsem to podcenila a absolutně se na to nestíhám naučit. Přestože jsem v podstatě smířená s tím, že to neudělám, nemůžu být tady na blogu. (Prosím, nepište mi do komentářů, že to dám... Spíš mi napište, že když to nedám, nic se neděje a dám to příště :D Potřebuju to slyšet :D). Jinak teda až se vrátím, tak se vrhnu na doplňování galerie. Už jsem i přišla na to, jak nastavit layout. Teda já ne, Nicol se to dozvěděla od Ericy, ale zkrátka už to víme :D Což je rozhodně plus. No... Co jsem ještě chtěla. No zkrátka se omlouvám, že tu teď nejsem a že tu ještě pár dní ani nebudu a že neobíhám. Až za sebou budu mít ty státnice, tak se vám to pokusím vynahradit. Do té doby se mějte co nejlépe a nejpozději v pátek se ozvu, jak to všechno dopadlo. Doufám, že to dopadne alespoň za dobře, ale uvidíme, uvidíme. Nějak to dopadne každopádně. Na závěr ještě takovou pozitivní píseň, která v podstatě říká, že je jedno, jak si přestavujete, že něco dopadne, ono to nějak dopadne a je to v pohodě, protože to je život a ne vždycky všechno vyjde podle toho, jak si to naplánujete...

3 komentáře:

  1. No, já ti teda určitě budu držet palce! Třeba se nakonec stane, že dopadneš lépe, než si teď myslíš. Ať už to uděláš nebo ne - co se má stát, to se stane. Při nejhorším si od učení uděláš menší pauzu a půjdeš to zkusit znovu. Chápu, že stres a nervi udělají svoje a člověk to prostě chce udělat napoprvé. Budu na tebe myslet, aby ti to vyšlo co možná nejlépe a aby na tebe byli profesoři hodní ;)

    OdpovědětVymazat
  2. V těhle chvílích, ať už to byla maturita, nebo zkoušky na vysoký (ke státnicím jsem se nedohrabala, studium pro mě ztratilo smysl po dvou letech a chodit tam jenom proto, že je tam hezkej kampus? ne ), a já věděla, že se to nestíhám naučit, nenaučím a prostě jsem si myslela, že to nedám, tak mi pomáhala jedna věta "no, tak to nedáš no... nikdo se neposere, jsou důležitější věci" :) doufám, že ti to pomůže aspoň trochu tak, jako vždycky mě :) když to dáš, budeš mít ze sebe skvělej pocit a když ne? Whatever, škola neni něco, kvůli čemu by jsme se měly hroutit :)
    Ale budu na tebe myslet, ať jsi v pohodě a hlavně zpátky tady s náma na blogu :)

    OdpovědětVymazat
  3. ha tak tá pesnička je čistá pravda a v živote je to proste holý fakt, že nie ždy ide všetko podľa plánov a svet sa nezrúti keď tú skúšku nedáš hneď na prvýkrát, mne napr. nejde do hlave ako to všetko niekedy zvládaš aby si bola aj na svojich blogoch , je to určite ťažké hlavne na čas ja by som sa na všetko prdla a venovala by sa učeniu a aj tak to som to robila, takže je pochopiteľné, že sa tu aj neukážeš takže v pohode

    OdpovědětVymazat